www.sciencealert.com, www.dailymail.co.uk, www.link.springer.com, www.idnes.cz
Padesát let poté, co toto téma rozebíral v korespondenci s inženýrem Glynem Davysem bylo výzkumem drozdů potvrzeno, že opeřenci se pyšní magnetorecepcí, tedy smyslem organismu detekovat magnetické pole a využívat ho k orientaci. Einsteinův dopis je tak považován za první předpověď zvířecích superschopností.
Předpověď Alberta Einsteina
List byl dlouho uložen v archivu inženýra Davyse a nikdo o něm nevěděl. V roce 2011 ho ale našla jeho manželka Judith. Předala ho australským vědcům v čele s Adrianem Dyerem z Royal Melbourne Institute of Technology, který vede výzkum v oblasti zraku včel.
V době, kdy slavný fyzik tvrdil, že „studium migrujících ptáků potvrdí nový druh smyslového vnímání a poslouží k pochopení fyzikálních jevů, jež jsou zatím neznámé” se badatelé stále častěji obraceli ke zvířecí říši a zkoumali ji. Davysův dopis, který se nedochoval, tak zřejmě obsahoval otázku, zda může biologie vylepšit technologie.
„Z dopisu vyplývá, že Einstein počítal s tím, že nové objevy by mohly pocházet ze studia chování zvířat,” říká teoretický fyzik Andrew Greentree. Vědec se nemýlil. Etologové již ví, že zemský magnetismus využívají mořské želvy, lososi, žraloci, velryby, ryby, stěhovaví ptáci i včely.
Každý druh ho detekuje jinak, přičemž se tyto mechanismy stále zkoumají. Obecně ale vnímají jemné posuny v magnetickém poli planety, což jim umožňuje migrovat tisíce kilometrů, aniž by se ztratili.
Zvířata a technologie
Pozoruhodné zvířecí smysly inspirují vědce dodnes. Netopýří echolokace a tvar jejich uší pomáhají s výzkumem supercitlivého sonaru. Studie, jak včely vnímají barvy, byla využita při konstrukci fotoaparátů a navrhování vesmírných robotů.
Ukazuje se také, že i lidé dokáží svět kolem sebe vnímat nejen pěti základními smysly, jako je hmat, čich, chuť, zrak a sluch. Disponujeme také pod-smysly, jako je vnímání gravitačního pole, času nebo orientace v prostoru.
