Jak se skutečně žilo za první republiky: Střední třída třela bídu s nouzí

9. únor 2021 četba na 3 minuty
Idealizace první republiky se objevila díky časovému umístění této éry, které znamenalo dvacet let relativního klidu a míru. Ilustrační foto ze seriálu První republika

Idealizace první republiky se objevila díky časovému umístění této éry, které znamenalo dvacet let relativního klidu a míru. Ilustrační foto ze seriálu První republika

Foto: Wikimedia Commons, By DRAMEDY PRODUCTIONS, CC BY-SA 3.0 cz, https://commons.wikimedia.org/w/index.ph

Říká se, že se za první republiky žilo úžasně. Vždyť i filmy pro pamětníky jsou toho důkazem. Jak to tak ve filmech bývá, ukazovaly však jen vrchol ledovce. Střední a nižší třída doslova "třela bídu s nouzí".  

Je to pochopitelné. Po rozpadu velké rakousko-uherské monarchie byly české země vyprahlé první světovou válkou, v níž zemřelo kolem 300 tisíc mladých a silných vojáků. (Zdroj: cs.wikipedia.org)

Nový stát musel řešit i nové ekonomické výzvy, jako měnovou reformu, dovoz a vývoz, kontrolu nad zahraničním obchodem a udržení průmyslu, který byl v českých zemích nejrozvinutější ze všech v rakousko-uherské monarchii. Strukturálně převažovala v československém průmyslu těžba uhlí a spotřební průmysl, a dále průmysl textilní, sklářský, cukrovarnický, pivovarnický atd. Ovšem Česko bylo více industrializované než Slovensko a daleká Podkarpatská Rus. To způsobovalo obrovské rozdíly mezi příjmy zaměstnanců v jednotlivých krajinách.

Tomáš Garrigue Masaryk se účastní Svatováclavských oslav v Praze roku 1929.Tomáš Garrigue Masaryk se účastní Svatováclavských oslav v Praze roku 1929.Zdroj: shutterstock.com

Lidé, kteří bydleli na venkově, se měli lépe než ve městech. Měli aspoň nějakou možnost vypěstovat si vlastní zeleninu, ovoce a sousedsky si vypomoci. Muži mohli pracovat v zemědělství nebo v lesnictví. Počítá se, že těsně po válce vyrostl počet nezaměstnaných na 228 000. Lidí, kteří pracovali v továrnách zabezpečujících válečné pomůcky, už totiž nebylo potřeba.

Problém byl také s dovozem materiálu do továren a s vysokým počtem válečných invalidů, o které se bylo třeba postarat. Lidé se rozhodně museli otáčet, aby uživili rodinu. „Charakteristickým indikátorem hospodářské vyspělosti je i výše národního důchodu na 1 obyvatele. Průměr let 1925–1934 ukazuje, že československý průměr byl 455 $, v USA však dosahoval 1397 $, v Británii 1069 $, v Nizozemsku 855 $, v Německu 646 $ a Rakousku 511 $. Na evropském chvostu se nacházelo Maďarsko se 359 $ a Rumunsko se 243 $.20 K hlavním příčinám uvedeného stavu náleží takřka trvalá podkapitalizovanost ekonomiky a její malá koncentrovanost," píše ve svém článku České (československé) transformační kontinuity 20. stolet Eduard Kubů. (Zdroj: aop.vse.cz)

Idealizace první republiky se objevila díky časovému umístění této éry, které znamenalo dvacet let relativního klidu a míru. Avšak korupce a sociální rozdíly existovaly možná více než dnes. Za dobu své existence totiž první republika zažila i světovou hospodářskou krizi a spousta podniků se ocitla v úpadku. Množství dělníků a řemeslníků přišlo o práci, v některých případech docházelo až k podvýživě.

Ve svém vrcholu v roce 1933 bylo na území Československa 1,3 milionu nezaměstnaných. Hospodářský vzestup však nastal až o 4 roky později. V té době se nůžky mezi chudými a bohatými ještě více otevřely. „Sociální nůžky byly, zejména v některých letech, rozevřené k prasknutí – chudí chudli a bohatí bohatli. A ne každý z těch druhých si k majetku přišel právě čestným způsobem. Realita byla daleko od někdy deklarované republikánské rovnosti. Na druhou stranu, v těchto ohledech meziválečné Československo nebylo výjimkou. A je nespornou skutečností, že do určité míry se dařilo společenská štěpení držet v mezích, které zajišťovaly celkem poklidný život pro velkou část obyvatelstva," říká historik Pavel Fabini. (Zdroj:www.lidovky.cz)

Toho jsou důkazem i prvorepublikové filmy, rozkvět vzdělání, kultury nebo možnosti podnikání. „Tatíček Masaryk" se totiž snažil.

Akční letáky