Parakaský "svícen" je tak rozsáhlý úkaz, že je těžké si představit člověka, který by byl schopen umístit obrovský obraz na svah písečné hory, která klesá k vodě pod úhlem přibližně padesáti stupňů.
Jeden z největších, a přitom nejpodivnějších geoglyfů na zemi má ale různé možnosti interpretace. Jedni v něm vidí trojramenný svícen, trojzubec, jiní zase psychedelickou rostlinu či jinou rostlinu – zejména jimson, halucinogenní drogu Datura stramomium, příslušníka čeledi belladonnovitých. Celkový tvar geoglyfu vypadá jako trojúhelník a jeho větve se dále rozdělují na více menších větví. Někteří tvrdí, že připomíná spíše kaktus.
A co si myslíte vy? Podívejte se na video:
Mnoho záhad
Svícen je od planiny Nazca s proslulými obřími postavami vzdálen necelých 210 kilometrů, ale zřejmě není dílem lidí z Nazcy. Je záhadou, proč by takové dílo bylo umístěno na místě, kde jej nejlépe vidí jen námořníci... Místní folklór popisuje geoglyf jako orientační bod, který si zhotovili dávní námořníci. Představoval bleskosvod boha Viracochy, mytologické postavy Jižní Ameriky. Další domněnky o této symbolice pak zahrnují kaktus nebo souhvězdí Jižního kříže a dodnes se používá jako orientační bod pro lodě plující u poloostrova.
Stejně jako v případě kostarických kamenných koulí jsou tvůrci, účel a symbolika „kandelábru" zpochybněny.
Navigace, symbolika nebo cokoli jiného
Geoglyf byl vybudován vykopáním až metr hlubokých příkopů skrz zpevněný písečný povrch svahu, a kromě hlavního obrazu "svícnu" jsou do kopce vyryty i další linie. Navíc keramika nalezená v blízkosti této postavy byla karbonizována na rok 200 př. n. l. a je možné ji přiřadit ke kultuře Paracas, i když nikdy nebylo potvrzeno, zda se tato kultura na vytvoření geoglyfu podílela.
Svícen je však odlišný od jakýchkoli motivů jihoamerické archeologie.
Jedna z teorií říká, že když se starověcí obyvatelé Peru vydávali do Kalifornie sbírat jimsonovou trávu a další halucinační drogy, při jejich plavbě zpět do Peru s nákladem používali geoglyf z Pisca jako navigační pomůcku!
Podle jiné teorie pak konkvistadoři věřili, že svícen představuje Nejsvětější Trojici, tedy dobré znamení, a tvrdí, že uvnitř středního ramene bylo objeveno obrovské lano a náznaky, že k dalším dvěma vnějším ramenům byly připojeny další šňůry a lana. Pak by se jednalo o jakýsi důmyslný systém kladek, podle jiných zase o gigantický a přesný seismograf, schopný registrovat telurické vlny a seismické otřesy přicházející nejen z Peru, ale z celé planety...
Zemské i mořské teorie
Novější teorie některých historiků říká, že svícen je ve skutečnosti zpodobněním "Stromu života", sloužící jako kultovní obraz v době nejstarších civilizací, jemuž se místní civilizace klaněly. A kromě toho existuje hned několik "mořských" verzí – verze o pirátech, historicích a mořeplavcích.
Spisovatel Eduardo Garcia Moreno v knize "Kodex pirátů" tvrdil, že starověký "Svícen" zanechali flibustýři, kteří plenili moře a drancovali města, a v Parakasu si piráti odpočinuli a ukryli se před stíháním.
Záhady a otazníky
Navíc ani nevíme, jak byl Paracaský svícen vyroben. Kolem hlavního motivu jsou umístěny kameny, pravděpodobně pozdějšího data. Nic nesvědčí o technologicky vyspělé neznámé civilizaci. Předkolumbovské kultury jsou pro nás dodnes velkou záhadou.
Ani stáří původní řezby nikdo s jistotou nezná a objevuje se zde více záhad. Například expedice francouzského spisovatele Roberta Charrouxe v roce 1969 zaznamenala, že ačkoli je svah hory vystaven větru, neobsahuje žádný prach ani písek. To by pak znamenalo, že na tisíce let starou řezbu nepůsobí výraznější eroze.
Na otázku, kdo Kandelábr vytvořil, zatím nikdo nedokázal odpovědět. Je však možné, že tvůrci „obrazu" zřejmě považovali za důležité, že kresba na zemi musí být dobře viditelná ze vzduchu.
Zdroje:
