Původně prehistorická pyramida, která se nachází v údolí Nepeña, je pravděpodobně umělá stavba.
Léta si vědci mysleli, že jde o vyhaslou sopku
Archeologové dlouho spekulovali, co je tajemná stavba zač. V okolí prehistorické pyramidy nejsou žádné další sopky ani jiné podobné stavby.
Během průzkumu však uvnitř vyhaslé sopky, jak bylo místo dlouho označováno, objevili zřícené schodiště. Vedlo k podlaze, jež byla postavena z hliněné omítky a její součástí bylo ohniště plné mušlí a dřevěného uhlí.
Poněkud bizarní stavba, postavená stovky let zpátky v Peru, byla poprvé identifikována v 60. letech 20. století.
Zatím se neví, kdy přesně byla postavena, odhaduje se však, že v časovém horizontu 900 př. n. l. - 200 př. n. l. Dle vědců by však mohla souviset s pozdně formativním obdobím San Isidrio.
Během radiokarbonového datování se zjistilo, že v údolí Nepeña došlo ke čtyřem úplným zatměním Slunce. To vše v průběhu pouhých 110 let. Vyhaslá sopka neboli mohyla tak mohla sloužit jako místo oslav v dny, kdy Měsíc převzal vůdčí roli nad Sluncem.
Záhadná pyramida je přibližně 16 metrů vysoká a na svém vrcholu má kráter. Právě to vědce od jejího objevení mátlo. „Při pohledu z dálky připomíná sopečný škvárový kužel, jako je ten v údolí Andahua v jižním Peru, a proto jsme lokalitu pojmenovali El Volcán," uvedli vědci.
Pak se ale spustili do kráteru a zůstali v šoku
A dodali: „Je však třeba poznamenat, že v okolí El Volcánu se nenachází žádné sopky, které by mohly sloužit jako model, a ostatně ani žádné jiné příklady sopečných struktur nejsou z Peru ani odjinud známy."
Pro více informací se podívejte na toto video:
Vědci se tak postupem času shodli na dvou hypotézách, které by vznik kráteru mohly objasnit. První je, že kráter vznikl v důsledku eroze a druhá, že byl vybudován se záměrem spojeným s astronomickými událostmi.
Když se vědci spustili dovnitř, odhalili rozbité schodiště a pozůstatky ohniště. To bylo datováno na rok 1563 n. l. Právě radiokarbonové datování ohniště pak vědcům způsobilo šok. Objevili vzácnou skupinu čtyř zatmění Slunce.
„Vzhledem k tomu, že úplná zatmění Slunce se v libovolné lokalitě vyskytují náhodně přibližně každých 360 let, je pravděpodobnost výskytu čtyř zatmění za 110 let 0,0003 podle binomického rozšíření," řekli vědci.
Ačkoliv dosud není zřejmé, proč byla stavba postavena právě v tomto tvaru, vědecká zkoumání se přiklání k závěru, že mohla skutečně souviset se zatměním Slunce. To mohlo být posledním využitím vyhaslé pyramidy, která i nadále zůstává záhadnou.
Zdroje:
