Čtyři Elgabalovy roky na trůně poznamenaly chlípné sexuální styky, extravagantní kousky a večírky a v dramatickém rozporu s římskou tradicí i nucené uctívání sebe sama.
I když zvrhlý císař nevládl dlouho, lidem byl nenáviděn natolik, že v jeho pouhých 18 letech zabili jeho i jeho matku jeho vlastní tělesní strážci.
Koně? Přežitek!
Jak tvrdí sbírka životopisů římských císařů, Historia Augusta, sepsaná kolem 4. století n. l., Elagabalus byl nejen podivín, ale i kruťas a sebestředný panovník bez citů. Při své korunovaci rozdával dobytek, velbloudy, osly a další hospodářská zvířata, protože to považoval za královštější než házet lidem stříbrňáky a zlaťáky, jak bylo zvykem. Ostatně ke zvířatům měl vůbec podivný vztah – místo toho, aby nechal svůj vůz tahat koňmi, s velkou láskou do něj zapřahal jiná zvířata, například slony nebo velbloudy. Svou okázalost projevoval i na pověstných „krutohostinách“. Na video o tomto zhýralém a podivném císaři se podívejte zde:
Obsese i u císařského stolu
O Elagabalovi se navíc ví, že rád pořádal hostiny s muži pouze podle jediného klíče: Museli být plešatí, malí a tlustí. Jídlo jim navíc podával vyrobené z vosku, dřeva, kamene nebo mramoru, zatímco on sám si před nimi pochutnával na skutečném císařském jídle. Považoval to totiž za neskutečnou zábavu. Jednou prý na své hosty při večeři sesypal tolik okvětních lístků, že se málem udusili.
Říkal tomu „rozdávání darů nebo šancí obyvatelstvu". Někdy obdaroval pozvané dobrým kusem steaku, jindy mrtvým psem nebo stovkami zlatých mincí. Pak se bavil pohledem na to, jak se o ně lidé přetahují. Při jedné příležitosti se třeba převlékl za ženu a shromáždil římské prostitutky na Fóru.
Jeho rozmařilost, hédonismus a svatokrádeže byly i na římskou říši příliš.
Kdo skutečně byl?
Ač nechvalně proslul jako Elagabalus, narodil se jako Varius Avitus Bassianus v Emese, dnešním městě Homs v Sýrii. Tam sloužil jako velekněz boha slunce Elah-Gabala, místní podoby boha Baala. Podle jedné zprávy upoutal mladík pozornost římských vojáků, kteří tam byli umístěni. Údajně se na něj chodili do chrámu dívat, protože je fascinoval a přitahoval jeho hezký vzhled, který ještě umocňoval nošením drahých šperků a cetek. I díky jeho vzhledu a manipulaci se stal tento mladík známý.
Už ve 14 letech se Bassianus stal římským císařem a v roce 218 n. l. přijal jméno Marcus Aurelius Antoninus Augustus. Od té chvíle jeho krutá, chaotická a krátká vláda skandalizovala Řím.
Elgabalus pořádal rovněž velkolepé veřejné rituály, které také přerůstají až za jisté hranice.
Nový císař si stanovil vlastní pravidla bez ohledu na římské zvyky a kulturu. Tím nejdůležitějším bylo, že odmítl přijmout tradiční římské bohy a opustit své vlastní, bez ohledu na to, co je politicky vhodné nebo diplomatické. Později dokonce postavil syrskému božstvu chrám na Palatinu a přestože byl císařem, po celou dobu své vlády pokračoval v roli velekněze. Na jeho počest byli obětovány krávy, ovce a dokonce i lidé.
Skandály a excesy císaře zřejmě neznaly mezí a bylo možné je ukončit jen spolu s jeho životem.
Zdroje: en.wikipedia.org/wiki/Elagabalus, www.ancient-origins.net, htschool.hindustantimes.com, www.nationalgeographic.com