Eleonora Akvitánská byla nejkrásnější královna středověku. Grafik ji oživil tvář

Eleonora Akvitánská se svými syny.

Eleonora Akvitánská se svými syny.

Foto: Profimedia.cz

Eleonora Akvitánská byla jednou z nejmocnějších a nejvlivnějších postav středověku. Zdědila značné bohatství, čímž se stala nejžádanějších nevěstou své doby. Nakonec vládla Anglii a Francii, vedla křížovou výpravu do Svaté země, a zároveň byla zakladatelkou rytířské a dvorské kultury.

Eleonora se narodila s největší pravděpodobností v roce 1122 na území jižní Francie do rodiny akvitánského vévody Viléma X. a jeho manželky Eleonory ze Châtelleraultu. Dostalo se jí toho nejlepšího vzdělání. Studovala filozofii, jazyky, historii, aritmetiku i astronomii. Milovala jízdu na koni a podle dobových pramenů byla nejen půvabná, ale také inteligentní a svéhlavá.

Po náhlé smrti jejího otce, jež zemřel na pouti do Santiaga de Compostela, se stala dědičkou Akvitánie, země oplývající šťavnatými pastvinami, hlubokými lesy a slunečnými vinicemi. Stala se tak bohatou, a tedy velice žádanou nevěstou. Ze všech nápadníků si vybrala sedmnáctiletého následníka francouzského trůnu Ludvíka, který se pár dní po svatbě stal králem. Mladá panovnice se přestěhovala do Paříže. Byla však v šoku. Na severu jí byla zima. Legendy praví, že to byla právě ona, jež jako první nechala do paláce zavést vestavěné krby. Eleonořina inovace se rychle rozšířila a změnila tehdejší bytový design.

Eleonora Akvitánská

První roky vlády Ludvíka VII. a Eleonory byly plné mocenských bojů s jejich vlastními vazaly. Král byl mladý a nezkušený. Udělal řadu vojenských a diplomatických chyb, které vyvrcholily masakrem stovek nevinných ve městě Vitry-sur-Seine. Během obléhání se jeho obyvatelé uchýlili do kostela, jež Ludvíkovi vojáci zapálili. Právě tato událost mohla za to, že panovník dychtivě přijal papežovu výzvu a v roce 1145 se vydal na křížovou výpravu. Eleonora ho následovala.

Pinterest

Křižácké vojsko směřovalo do Svaté země po pevnině. Královna byla doprovázena dalšími ženami, které po jejím vzoru přijaly kříž. Klidná cesta se ale změnila v utrpení. Poutníci byli systematicky napadáni Seldžuky. Křižáci byli vyčerpaní, zmáhal je hlad, zima a náročný terén. I přesto, že o tři roky později dorazili až do Antiochie, dobrý pocit ze zdolané vzdálenosti se nedostavil. Eleonora zde měla údajně prožít románek se svým strýcem, knížetem Raimundem z Poitiers, jež potvrdila tím, že z Antiochie odmítla odejít. Do Jeruzaléma ji její muž dopravil v podstatě jako vězeňkyni. Jejich manželství bylo v troskách. Po usilovné snaze o odluku bylo nakonec v roce 1152 rozvedeno.

Obraz Quentina Matsyse - satira na Markétu Pyskatou

Pyskatá Markéta: Nejošklivější princezna středověku obvinila manžela z impotence

Už za dva měsíce stála Eleonora opět u oltáře. Za nového muže si vybrala Jindřicha, hraběte z Anjou a vévodu z Normandie, pozdějšího anglického krále. Jejich manželství by se dalo popsat jako „italské". Často se hádali. Mezi lety 1152 až 1166 ale spolu zplodili osm dětí, z toho pět synů. Eleonořina role jako anglické královny je stále předmětem dohad. Zdá se však nepravděpodobné, že by žena s její pověstnou energií a vzděláním byla zcela bez vlivu. Na veřejnost ale vystoupila až v roce 1167, kdy se od Jindřicha VII. Plantageneta odstěhovala na svůj dvůr v Poitiers.

Dvorská láska

Eleonořin hrad byl v dobách jejího pobytu až do roku 1173 označován za kolébku dvorského kultu. Ten měl dalekosáhlý vliv na literaturu, poezii, hudbu a folklór. Královna v tu dobu byla šťastná. Bohužel, její život se brzy obrátil o 180 stupňů. A mohli za to především její synové.

Hrobka Richarda I.

Jak zemřel Richard lví srdce. Nezemřel hrdinsky, zabilo ho téměř ještě dítě

Ti se spikli proti svému otci a králi s cílem sesadit ho z trůnu. Eleonora jejich plán otevřeně podporovala. Svého muže z duše nenáviděla. Mohly za to především jeho nevěry, za které se nestyděl a dokonce se jimi chlubil na veřejnosti. Král si to však nenechal líbit. Manželku zatkl a uvěznil za zradu. Dalších 16 let strávila pendlováním mezi různými hrady a pevnostmi v Anglii. Byla podezřelá z agitace proti zájmům svého muže. Podle pomluv prý zařídila i smrt jeho oblíbené milenky Rosamnudy, s níž dokonce žil.

Zdroj: Youtube

V zajetí zůstala Eleonora až do manželovy smrti roku 1189. Po svém osvobození se těšila velké úctě. Zařídila korunovaci svého nejmilovanějšího syna Richarda Lvího srdce a v době jeho křížové výpravy Anglii vládla jako regentka. V té době měla diplomacii doslova pod placem. Po obdržení zpráv o Richardově zajetí rakouským vévodou Leopoldem Babenberským neváhala a sehnala výkupné. I přesto, že téměř třikrát převyšovalo roční příjem Anglie. Krásná a schopná královna však stárla. Čím dál tím více se cítila unavená. Poslední ranou byla Richardova smrt. Po ní se stáhla do ústraní. Eleonora přežila oba manžely a osm ze svých deseti dětí. Zemřela jako jeptiška 1. dubna 1204.

Zdroj:

www.cs.wikipedia.org, www.history.com, www.medievalists.net