Nevzdělaná, nevyzrálá, lehce ovlivnitelná
Elisabeth Volkenrath (roz. Mühlau) se narodila 5. září 1919 v městečku Schönau v německé části Slezska (dnes Świerzawa, Polsko). Vzdělání pro ni důležité příliš nebylo, ambice a vyšší cíle od dětství neměla. Po základní docházce pracovala jako kadeřnice a roku 1939 byla povolána k výkonu národní (vojenské) služby. Až do října 1941 pracovala v továrně na munici, poté se připojila k SS a byla poslána do koncentračního tábora Ravensbrück. Jako ženská stráže (tzv. Aufseherin) dohlížela nad venkovním pracovním komandem vězeňkyň.
Nacistický sňatek v Osvětimi
V březnu 1942 byla převelena do Osvětimi-Březinka (něm. Auschwitz II neboli Auschwitz-Birkenau). Tam dohlížela nad šitím pracovních oděvů a uniforem. V Osvětimi se seznámila s desátníkem Heinzem Volkenrathem, který v táboře do roku 1941 vykonával funkci vedoucího bloku. Roku 1943 uzavřeli sňatek a v listopadu 1944 byla za své vynikající pracovní „úspěchy“ povýšena na Oberaufseherin (nadřízena řádových dozorkyň Aufseherinnen).
Libovala si ve fackování
Podle svědectví přeživších se v Osvětimi přímo podílela na selektování vězňů. Posílala vězeňkyně do plynových komor. Vyžívala se ve fackování vězeňkyň, surově je bila přes obličej. Libovala si v tom, když jim mohla poranit obličej, kopání nebylo výjimkou. Některé vězeňkyně byly i měsíc na ošetřovně, přes podlitiny neviděly a bolestí nemohly jíst.
Pochod smrti
Dne 18. ledna 1945 se vydala jako stráže s vězeňkyněmi na pochod smrti do Bergen Belsenu. Po strastiplném devatenáctidenním pochodu jich mnoho umřelo. V Bergen Belsenu vykonávala funkci vedoucí dozorkyně, ale záhy onemocněla (pravděpodobně tyfem, jelikož ten v Bergen Belsenu kosil vězně i zaměstnance). Z nemocničního léčení se vrátila 22. března. Koncentrační tábor byl osvobozen Britskou armádou 15. dubna 1945 a Volkenrath byla zatčena. Tábor byl srovnán se zemí kvůli zamořenosti tyfem a infekčními nemocemi.
Soud a poprava
Stanula před soudem v procesu Bergen Belsen. Byla odsouzena k trestu smrti a 13. prosince 1945 se postavila tváří v tvář svému katovi. Albert Pierpoint ji 13. prosince 1945 ve věznici v Hamelnu sprovodil ze světa.
Zdroj: britishguardian