Být stále mlád či a žít věčně...
Nejen dnes ženy i muži chtějí vypadat dobře a mladě. Je tomu tak po tisíce let. My ale víme, že nám stálé mládí ani nesmrtelnost žádný lektvar nezaručí. Oddálit stárnutí do jisté míry dokážeme třeba zdravým životním stylem, pomůže estetická medicína či plastická chirurgie. I „oklamat smrt“ lékaři umí. Kdysi dávno se ale lidé spoléhali pouze na kouzelné nápoje. Lektvary pro krásu a mládí, nesmrtelnost nebo alespoň dlouhověkost míchali baby kořenářky, čarodějnice a mágové, mudrcové, alchymisté i lékaři. Objevují se v mnoha dávných kulturách, včetně čínské.
Smrt pro nesmrtelnost
Z dobových pramenů badatelé vyčetli, že čínské recepty na zázračné vodičky obsahovaly nepoživatelné přísady, jako zlato, nefrit, rtuť a arzén a další nestravitelné a jedovaté minerály. Značně toxické elixíry nepili jen císaři, ale i šlechta a vysoce postavení úředníci. Že mnohým skutečně zaručily „věčnost“ – avšak ne na zemi, svědčí asi nejznámější případ prvního císaře Čchin Š' Chuang-ti. Ten ve snaze získat nesmrtelnost popíjel nápoje s „živým stříbrem“ – rtutí tak dlouho, až se otrávil.
Legendární elixír života, o němž se zmiňují staročínské texty, archeologové poprvé objevili ve středojižní provincii Che-nan během vykopávek poblíž města Luo-jang. Kromě lidských ostatků, malované keramiky, jadeitových a bronzových předmětů vykopali v 2 000 let starém pohřebišti o rozloze 210 metrů čtverečných bronzovou nádobu a v ní tři a půl litrů podivné nažloutlé tekutiny…
Archeolog Pan říká: „Hrobka poskytuje cenný materiál pro studium života šlechticů ze Západní Chanovské říše i pohřebních rituálů a zvyklostí tohoto období.“
Kdyby jen věděli…
Archeologové se původně domnívali, že jde o likér, protože tekutina měla alkoholové aroma. Ostatně vína z rýže nebo čirokových zrn nebyla mezi hrobovými předměty té doby neobvyklá. Laboratorní analýzy ale ukázaly, že nejde o alkohol. Hlavními složkami byly dusičnan draselný a alunit. Dle hlavního archeologa projektu Fushenga Pana jde o přísady léku na nesmrtelnost, které byly zmíněné ve starověkém taoistickém textu dynastie Západní Chan (202 př. n. l. – 8 n. l.), z níž pocházela šlechtická rodina, které patřila objevené hrobka.
Laboratorní výsledky ukázaly, že lektvar z velké části obsahuje dusičnan draselný a alunit
Alunit je poměrně neškodný. Dusičnan draselný se ale používá v pesticidech, hnojivech, výbušninách, ohňostrojích a jako složka tuhých paliv pro raketové motory. Ve vysokých dávkách způsobuje zdravotní problémy od podráždění kůže a sliznic až po selhání ledvin, anemii a smrt.
„Je to poprvé, co byly v Číně nalezeny bájné léky nesmrtelnosti,“ uvedl k nálezu Jiazhen Shi, vedoucí Ústavu kulturních památek a archeologie v Luoyangu. „Tekutina má významnou hodnotu pro studium myšlenek starých Číňanů o dosažení nesmrtelnosti a pro vývoj čínské civilizace“.
Může to zní poněkud cynicky, ale čínští badatelé poznamenali, že se neví, zda tento elixír dynastie Západní Chan skutečně pila, nebo byl v hrobě uložený jen jako rituální předmět k uctění zesnulého. Nicméně jak uvádí, značné riziko požívání obdobných magických lektvarů je obecně známé a historii otrav čínskými alchymistickými elixíry se věnuje řada výzkumů.
Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.sciencealert.com, www.xinhuanet.com
