Sadistická Elsa Ehrich: Ze zaměstnankyně jatek hlavní dozorkyní koncentráku

Elsa Lieschen Frida Ehrich, zvaná „Elsa“ byla další ze série sadistických dozorkyň. Za své zločiny byla 26. října 1948 ve věznici v Lublinu popravena.

Elsa Lieschen Frida Ehrich, zvaná „Elsa“ byla další ze série sadistických dozorkyň. Za své zločiny byla 26. října 1948 ve věznici v Lublinu popravena.

Foto: Unknown author/Public domain//Flickr All rights reserved by msschram

Elsa Lieschen Frida Ehrich, zvaná „Elsa“ byla další ze série sadistických dozorkyň, která byla po válce odsouzena k trestu smrti. Na smrt poslala tisíce vězňů z řad žen i dětí.

Z jatek na jatka v Majdanku

Else, přezdívaná Elsa Lieschen Frida Ehrich, jedna z osmi dcer Alberta Schwiegera se narodila 8. března 1914 v Bredereiche. Pracovala na jatkách a 15. srpna 1940 se dobrovolně přihlásila jako dozorkyně koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde prošla výcvikem. Velmi brzy povýšila a už roku 1941 vykonávala funkci Rapportführerin. V říjnu byla převelena do koncentračního tábora Majdanek, i tam se brzy dočkala povýšení na vedoucí stráží Oberaufseherin.

Majdanek – další Himmlerovo dílo

O zřízení koncentračního tábora Majdanek rozhodl Heinrich Himmler při své návštěvě města koncem července 1941. Tábor byl vybudován na jihovýchodním okraji města Lublinu u dálkové silnice Zamosc a Lvov. Byl to nejvzdálenější, na východ orientovaný tábor. Jeho rozloha činila 516 hektarů, na této ploše vyrostlo asi 280 různých objektů včetně tzv. baráků pro 250 000 vězňů. Během prvních 34 měsíců provozu tam bylo zavražděno více než 79 000 vězňů. Největším jednodenním masakrem, v rámci holokaustu „Aktion Erntefest“, byl 3. listopad 1943, kdy bylo zabito 18 000 židů.

Hermine Braunsteiner

Kobyla z Majdanku: Krutá dozorkyně nosila speciální boty upravené k zabíjení

Tábor byl prolezlý tyfem

Hygienické podmínky byly v Majdanku stejně otřesné, jako v ostatních koncentračních táborech. V táboře řádil tyfus, na který dennodenně vězni umírali. Nákaza se nevyhnula ani Else, která v roce 1943 tyfem také onemocněla. Po zotavení byla 5. dubna 1944 jako Oberaufseherin přidělena do koncentračního tábora Kraków-Płaszów. Od června 1944 do dubna 1945 se ještě stihla realizovat v koncentračním táboře Neuengamme.[1]

S „Bestií“ v jedné cele

V květnu 1945 byla spojeneckými vojsky zajata a převezena do tábora pro válečné zločince PWE29 v Dachau. Celu sdílela s M. Mandel přezdívanou „Bestie“, jednou z nejkrutějších vrchních dozorkyň ženské věznice v Osvětimi, která poslala na smrt přes půl milionu žen a dětí. Poté byla předána polským úřadům a v roce 1948 byla postavena před soud v Lublinu u druhého procesu „Majdanek.“ Byla obviněna ze spáchání válečných zločinů proti lidskosti. Aktivně se účastnila selekcí vězňů ke zplynování, účastnila se poprav a neušetřila nikoho včetně dětí. Její věrnou pomocnicí byla Hermine Braunsteiner. Obě měly na svědomí smrt tisíců vězňů.

U soudu si vzpomněla, že má malého syna

Soud ji za její činy shledal vinnou a 10. června 1948 ji odsoudil k trestu smrti oběšením. Po vyhlášení rozsudku požádala polského prezidenta o milost, neboť měla malého syna a také chtěla odčinit své činy. Prezident Bolesław Bierut žádost zamítl a Elsa Ehrich byla 26. října 1948 ve věznici v Lublinu popravena.

Zdroj: Memoiresdeguerre.com



[1] Tábor byl založen v roce 1938 nedaleko vesnice Neuengamme na hamburském předměstí Bergedorf a stal se největším koncentračním táborem na severozápadě Německa.

Akční letáky