Český průmyslník Emil Kolben: Na smrt do koncentráku šel s kufříkem plným akcií

27. únor 2020 četba na 3 minuty
Emil Kolben

Emil Kolben

Foto: wikipedia / jewishmuseum.cz

Zatímco mnoho deportovaných si do koncentračních táborů bralo to nejnutnější, český vynálezce a podnikatel Emil Kolben vešel do transportu s kufříkem plným akcií své společnosti ČKD.

Jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců a průmyslníků Emil Kolben se narodil 1. listopadu 1862. Díky spolupráci s vědci světového měřítka Thomasem Alvou Edisonem a Nikolou Teslou našel svou budoucnost ve střídavém proudu a na konci 19. století založil vlastní společnost, jež se o 30 let později stala průmyslovým gigantem známým pod jménem ČKD.

Strojírenský podnik se svými elektromotory, vodními turbínami a lokomotivami dostál celosvětové proslulosti, ale ani vysoké postavení a bohatství nevysvobodily Kolbena a jeho rodinu ze stahující se nacistické oprátky. Byli totiž židovského původu.

V roce 1939 byl Kolben nucen opustit vedení ČKD a prodat veškeré své podíly. Bylo mu kladeno na srdce, aby co nejdříve i s celou svou rodinou emigroval do zahraničí, ale kromě nejstarší dcery Grety zůstali všichni v protektorátu.

Kufřík nevyčíslitelné hodnoty

Rok na to jeho manželka skonala. Kolben poté sledoval, jak nacisté celou rodinu článek po článku rozkládají – v rodných Strančicích si jeho sourozenci Kamila a Alfred vzali život, v roce 1942 deportovali jeho zetě Viléma s vnuky Harrym a Hanušem. O rok později si přišli i pro něj, dceru Lily, syna Hanuše a vnuka Jindřicha, a odvezli je do terezínského ghetta. Vzít si s sebou měli jen to nejnutnější, a zatímco ostatní členové rodiny házeli do kufrů oblečení a doklady, Emil do svého zabalil 180 akcií ČKD.

Zemřel tři týdny po deportaci do ghetta. Jindřich viděl naposledy svého dědečka živého v den příjezdu. „Dělal jsem ve skupině, která porážela stromy. Asi za měsíc, když jsem jednou přišel z práce, jsem se měl dostavit do takzvaných podmokelských kasáren. Dědeček tam ležel na železné vojenské posteli, byl mrtev,“ popsal před lety časopisu Týden. Co se stalo s kufrem akcií, nikdo neví, je však nanejvýš pravděpodobné, že si jej nacisté uzmuli pro sebe.

Kolbenovi po válce

Hanuš a Jindřich se o půl roku později ocitli v Osvětimi. Hanuš zemřel červenci 1944 v plynové komoře, Jindřich byl po evakuaci přemístěn do tábora Blechhammer ve Slezsku. Z něho se mu před pochodem smrti do Buchenwaldu podařilo utéct na Slovensko a přidat se k Československé armádě. Po návratu domů zjistil, že druhou světovou válku a holokaust nepřežilo 26 členů jeho rodiny.

Na Emila se nezapomnělo. Rodinné příjmení nese stanice metra B a ulice v Praze 9, kde stála Kolbenova továrna. Jeho rodný dům ve Strančicích stojí dodnes.

Akční letáky