K rekonstrukci přispěla ženská kostra nalezená na vikinském pohřebišti v norském Soloru. Kostra byla po nálezu držena v Muzeu kulturní historie v Oslu a, jak tvrdí archeoložka Ella Al-Shamahi, nalezené ostatky byly identifikovány jako ženské. To, že se jednalo o válečnici, je nesporné, i když v době nálezu takto nebyl objev popsán. Přestože ženin hrob byl zcela zaplněn zbraněmi a vědělo se, že kostra je ženská, nikdo ženu neidentifikoval jako vikinskou bojovnici.
A navíc nám nahrávají i moderní technologie, jejichž pomocí britští vědci oživili tvář vikinské bojovnice, která žila před více než 1 000 lety. Nejmodernější technologie rozpoznávání obličejů jim pomohla zrekonstruovat podobu ženy v životní velikosti, která je důkazem toho, že Vikingové nenechávali své ženy doma, aby se staraly o děti.
Pohřební rituály Vikingů se vztahovaly i na ženy
Přestože hrobů vikinských bojovníků bylo odkryto po Evropě nepočítaně, vzhledem k výpravám, které Vikingové podnikali, hroby odkryly, že i ženy byly pohřbívány s jejich zbraněmi – šípy, meči, kopími a sekerami. A stejně tak jejich těla a ostatky nesporně svědčily o četných zraněních, která byla uštědřena v bojích.
V případě této ženy, jejíž podoba byla rekonstruována, bylo jasné, že utrpěla ránu mečem do hlavy. Ránu tak silnou, že na její hlavě, která ležela v hrobě na štítu, byl nalezen důlek, který dokonce poškodil kost. I když nevíme, zda zranění žena podlehla, jisté je, že byla bojovnicí. Podle archeoložky Elly Al-Shamahi se jedná o vůbec první nalezený důkaz vikinské ženy se zraněním z boje.
Rekonstrukce krok za krokem
Díky nové technologii byla zrekonstruována nejen podoba ženy, ale i místo, kde byla pohřbena. Bylo přesně identifikováno, jaké zbraně a kde v hrobě ležely.
Jak uvedla doktorka Caroline Erolinová, docentka na univerzitě v Dundee v Centru pro anatomii a identifikaci člověka, které na rekonstrukci pracovalo, ženin obličej byl sestaven anatomicky, přičemž se vycházelo ze svalů a vrstvení kůže.
"Výsledná rekonstrukce není nikdy stoprocentně přesná, ale stačí k tomu, aby ji poznal někdo, kdo dotyčného dobře znal v reálném životě," dodává.
Odborníci se domnívají, že pohřbená žena mohla být dokonce i velitelkou. Jak tvrdí Al-Shamahi, vědecký svět není jednotný v těchto názorech, protože se stále někteří odborníci brání myšlence, že by vikinské ženy mohly být plnohodnotnými bojovnicemi na postech mužů. Ač je jasné, že zejména při boji zblízka hrozilo ženám extrémní nebezpečí při boji s muži, ženy se mohly profilovat i jako zabijáci na dálku. Kdyby například střílely smrtící šípy z koňského hřbetu, byly by jednoznačně stejně hodnotnými protivníky a soupeři, jako každý válečník – muž.
Stále více objevů nás ujišťuje v tom, že vikinské ženy hrdinně bojovaly po boku svých mužů a po smrti se jim dostalo stejných poct.
Na video o vikinských válečnicích se podívjte zde:
Zdroje:
www.iflscience.com, www.theguardian.com, www.worldhistory.org
