Estibaliz Carranza: Masová vražedkyně s krásnou tváří léta unikala spravedlnosti

27. listopad 2019 četba na 2 minuty
Estibaliz Carranza

Estibaliz Carranza

Foto: winto

Estibaliz Carranzu byste ve své čtvrti vítali s otevřenou náručí. Byla to milá a inteligentní dívka, tvrdá dříčka, která se z chudoby v Mexiku emigrací dostala do oportunistického Německa. Naučila se jazyk, otevřela si cukrárnu a každého zákazníka pozdravila s širokým úsměvem na tváři. 

Nechala si říkat Esti a měla docela obyčejné sny: Nežít v chudobě, najít si pečujícího manžela a mít děti. Esti byla velice přitažlivá žena a proto nebylo problém mít kteréhokoliv muže. Nebyla vybíravá co se týče vzhledu, ale možná si svého prvního manžela měla nejdřív proklepnout.
Od svatby začal tíhnout k buddhismu a postupně se vzdával všech fyzických lákadel, počínaje sexem. Jenže když vaše manželka víc než cokoliv touží po dítěti a vy jí odepíráte jedinou pro ni možnost, jak ho mít, nedopadne to dobře. 

Esti se s ním rozvedla. Ale protože si její manžel nemohl najít bydlení, musel zůstat u ní. To samozřejmě rozčarované cukrářce bránilo v tom přivést si domů muže a nevázat intimní vztah. Její bývalý manžel byl navíc velký mamánek a zvykl si na neustálé opečovávání. Zoufalá Esti se proto uchýlila k ultimátnímu řešení svého problému - manžela zabila. Tělo následně rozčtvrtila a schovala do zmrzlinářských sudů ve sklepě své cukrárny. Aby zabránila pachu hniloby, zalila ostatky betonem. Nikdo se po jejím manželovi nepídil, přátelům řekla, že si konečně našel byt a odstěhoval se. Stopy byly - na první pohled - úhledně zahlazeny.

Druhý přítel zpočátku vypadal nadějněji. Sex jí neodpíral, problém byl ale mnohem horší - po čase možnost potomka razantně odmítl. ,,Dítě? Ses zbláznila!" byla jeho poslední slova, než ho Esti zastřelila. Přítelovo tělo potkalo stejný osud. Ale i beton nedokáže zabránit puchu tlejícího masa.
V roce 2011 měla Esti technický problém, a zavolala si na pomoc instalatéry. Ti zamířili do sklepa, kde je přepadl odporný zápach. Původce smradu, z něhož málem omdleli, našli v kontejnerech.

Esti utekla do Itálie. Tam ji naneštěstí vypátrala rakouská policie a zmrzlinářka byla soudem poslána na doživotí do institutu pro duševně choré. V době zatčení byla v šestém měsíci těhotenství, chlapečka porodila ve vazbě. Dítě jí bylo odebráno a přenecháno k výchově její matce. Muž, s nímž dítě počala, ji požádal o ruku a Esti tak konečně našla perfektního a milujícího manžela. Dodnes jsou svoji a maminka s chlapečkem ji často navštěvují.

Akční letáky