Eufrat je nejdelší a jedna z historicky nejvýznamnějších řek západní Asie. Tunelové systémy v řece Eufrat se skládají ze spleti chodeb, které se rozprostírají pod povrchem a jsou vybudovány z kamene nebo z hlíny. Jsou stále z velké části neobjevené a vědci pokračují v jejich mapování a zkoumání. Tunely vedou do různých oblastí a jsou používány k různým účelům. Ty protipovodňové vedly pod řeku nebo do blízkých hor, jiné sloužily ke spojení různých oblastí a vedly do měst a vesnic v okolí. Jiné sloužily k přepravě vody a jiných surovin do měst a vesnic.
Jak se ukazuje, na této řece do značné míry závisely různé životy starověkých lidí.
Výzkum limitovaný časem
Tunely byly objeveny kvůli vysychání řeky, jejíž hladina drasticky klesla a jen v posledních několika letech voda v řece téměř úplně vyschla. Úřady proto nakázaly vypustit část přehradní nádrže Mosul v Kurdistánu, aby zabránily vyschnutí úrody. Objevil se tak nejprve starověký tunel, který vede do podzemí s velmi dokonalou stavební konstrukcí. K tunelu vedou i úhledně uspořádané schody, které jsou dodnes neporušené. Navíc se z vypuštěné oblasti vynořilo starověké město. Bylo potřeba jej prozkoumat během několika dní, dokud se hladina vody zase nezvýšila.
Na video se podívejte zde:
Mitanni a čekání na sucho
Bylo tak objeveno velké město říše Mittani (psáno také Mitanni) postavené před 3 400 lety. Město zde bylo již v době, kdy vznikla přehrada, ale budovy a artefakty nebyly nikdy plně prozkoumány. Některé části města se vynořily z hlubin kvůli suchu již v roce 2018.
Za krátkou dobu, jíž vědci měli, se jim podařilo prozkoumat ztracený palác s mohutnými silnými zdmi a zbytky nástěnných maleb v zářivých odstínech červené a modré. Více se však objevit nepodařilo, proto museli archeologové čekat na další sucho.
Postupně byly zmapovány řady velkých budov a stovky artefaktů, jež daly jasnější představu o tom, jak město kdysi vypadalo. Podle Hasana Ahmeda Qasima, předsedy Archeologické organizace Kurdistánu a vedoucího expedice, výsledky vykopávek ukázaly, že lokalita byla důležitým centrem v říši Mittani. Možná se dokonce jedná o město Zakhiku, hlavní centrum říše Mittani.
Mnohé z desetimetrových zdí se zachovaly i přesto, že byly vyrobeny z bahna vysušeného sluncem a ponořeny pod vodou po dobu více než 40 let. To pravděpodobně způsobilo zemětřesení, které město zničilo a proměnilo části hradeb v suť.
Říše Mittani byla jedním z řady království a států založených Indoíránci v Mezopotámii a Sýrii. V době největšího rozkvětu se rozkládala na území dlouhém něco přes 1500 km a sahala od pohoří Zagros až ke Středozemnímu moři. Mitanové se dokonce přetahovali s Egyptem o kontrolu nad Sýrií.
Zdroje: www.thearchaeologist.org, www.smithsonianmag.com
