Válka je důkazem, že lidské zlo si bere na každém, koho se jen letmo dotkne, poměrně velkou daň.
Podívejte, co udělala válka za čtyři roky s tváří krásného muže
Řeč je o fotografiích muže, kterého válka změnila k nepoznání. A to za dobu, která ani tak dlouhá nebyla. Pouhé čtyři roky války si však vymohly poměrně velkou daň. Fotografie jsou součástí muzea Andreje Pozdějeva.
Právě tam se nachází fotky muže, který musel narukovat do války. Na stejném místě je ale k vidění i další obraz. Stejného muže, jež se po čtyřech letech vrací z války zpět domů. Ten stejný muž, dvě zcela odlišné tváře.
Umělec Eugen Stěpanovič Kobytev a jeho dva portréty. Jeden z roku 1941. V tomto roce dostal Kobytev příkaz odjet na frontu. Na druhém portrétu se tento umělec vrací z fronty konečně domů. Píše se rok 1945 a válka hlásí svůj konec.
Nutno podotknout, že stejného muže byste na těchto obrázcích hledali jen těžko. Na první je Kobytev plný energie, na té druhé nelze přehlédnout, že všechna jeho životní síla zůstala na frontě.
Toto je příběh Stepy Kobyteva
Příběh, který trval "pouhé" čtyři roky, ale pro muže, který stál přímo v epicentru strašlivého dění, to možná bylo delší a útrpnější, než celý jeho život. Obrazy jsou jasným důkazem, jak mocně a nevratně se může změnit lidská tvář.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Tvář, která byla nadějná a před válkou i v jejích začátcích se chtěla vydat uměleckou cestou. Ta však skončila dříve, než si tehdy mladý a života plný umělec stačil představit. V okamžiku, kdy se Něměcko i přes všechny smírčí dohody rozhodlo zaútočit na Sovětský svaz, musel Kobytev bez smlouvání narukovat.
To, co se mu za pouhé čtyři roky ale vepsalo do tváře, je až k neuvěření. Všechna energie jakoby nenávratně vyhasla. Tvář měl ztrápenou, pohublou a plnou hlubokých vrásek. Aby ne, když denně zažíval hrůzy, kterých byly válečné fronty plné.
A ta jeho, východní fronta, si svou daň vybrala dokonale. Kobytev se změnil k nepoznání. Ustaraný výraz nešel přehlédnout. A to ani v případě, že v den, kdy se Kobytev vracel domů, mu bylo rovných 35 let.
Jevgenij Stěpanovič Kobytev se narodil 25. prosince 1910 ve vesnici Altaj. Pracoval jako učitel, ale jeho srdce mu jasně napovídalo, že se chce živit uměním. Ačkoliv vystudoval uměleckou školu, jeho sen mu navždy zhatila válka.
Zdroje:
