Jupiterův měsíc Europa může být domovem zabijáckých medúz, zjistili vědci

Na Europě by se mohly vyskytovat děsivé madúzy

Na Europě by se mohly vyskytovat děsivé madúzy

Foto: krcil / Shutterstock.com

Měsíc Europa, též nazývaný jako Jupiter II, je měsíc planety Jupiter, který objevil už Galileo Galilei. Svými 3100 km v průměru je menší než náš Měsíc, ale zdá se, že na rozdíl od Měsíce by zde mohl existovat život. Vědci přišli z teorií, že by se zde mohly nalézat skutečně smrtící medúzy. Europa totiž poskytuje ideální podmínky pro tyto nebezpečné tvory. Jak to?

Europa je jedním ze 79 Jupiterových měsíců. Má železné jádro, které je obklopeno křemičitany. Měsíc má i slabou atmosféru tvořenou z kyslíku, pod níž je ledová krusta. A právě tento ledový příkrov by mohl skrývat oceán, jenž by mohl být domovem děsivých medúz. Obdobný druh byl totiž objeven v Grónsku, které má podobný povrch jako Europa.

Kdo jsou děsivé medúzy?

Vražedné mimozemské medúzy by mohly číhat ve vodách poblíž Jupiteru. Podmínky jsou zde totiž srovnatelné s Grónskem, kde byly tyto medúzy identifikovány. Vědci tvrdí, že Europa - s hlubokým slaným oceánem pod ledem a obklopená chemickou aktivitou svých vesmírných sousedů - může být stejně štědrá. Grónsko je zemí, kde se medúzy rozmnožují, stejně jako plži, krevety a hlemýždi. Europa by tedy mohla také nabízet bohatý podmořský život hluboko pod ledem ve slaném oceánu.

Děsivé mimozemské medúzy by přitom mohly být smrtelnější než medúzy, které najdeme na Zemi. Dokonce by byly pro člověka pravděpodobně smrtelné. Medúzy na Zemi jsou většinou pro člověka bezpečné, i když jej mohou pěkně požahat a většina lidí se jich bojí. Když se člověk medúzy dotkne, vypustí živočich jedy, jejichž kontakt s lidskou kůží je velmi bolestivý a ve výjimečných případech může skončit i smrtí.

Na vesmírné vetřelce se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Podobnost s Grónskem

Vědci, kteří zkoumali podmínky života v ledovém Grónsku, zjistili, že jsou skutečně srovnatelné s Jupiterovým měsícem. A v honbě na mimozemským životem pak byly provedeny další výzkumy povrchu tohoto měsíce. O podobnosti těchto dvou krajin pak rozhodla náhoda – v 90. letech minulého století sonda Galileo poprvé vyfotografovala "dvojité hřbety", které jsou vysoké asi 1 000 metrů a vzdálené od sebe rovněž téměř kilometr. Nebylo jasné, proč zde hřebeny vznikly, ale nápadně se podobaly formaci v severozápadním Grónsku. To podnítilo k dalším výzkumům.

Rýhy na měsíci Europa

Na Jupiterově měsíci vědci našli ledové hřebeny. Může se pod nimi ukrývat život

Nakonec bylo skutečně potvrzeno, že by se pod ledovou krustou skrývá slaný oceán, a tedy i potencionální život. Led na Europě je totiž místy porušen a protkán systémy prasklin a trhlin, což by nasvědčovalo tomu, že by zde mohla být kapalná voda. Ta by teoreticky mohla poskytovat útočiště jednoduchému mimozemskému životu, zejména těmto dosud neprozkoumaným medúzám.  

Zdroje:

www.thesun.co.ukwww.indiatimes.commelnicky.denik.czcs.wikipedia.org/wiki/Europa