Na Jupiterově měsíci vědci našli ledové hřebeny. Může se pod nimi ukrývat život

Rýhy na měsíci Europa

Rýhy na měsíci Europa

Foto: Profimedia.cz

Jupiterův měsíc o průměru 3100 km poprvé spatřil Galileo Galilei v 17. století. O čtyři sta let později se stal jedním ze žhavých kandidátů na mimozemský život. Jeho povrch je totiž podobný Grónskému ledovci.

Grónský ledový příkrov je jediným pevninským ledovcem na severní polokouli. V posledních patnácti letech je využíván pro výzkum klimatu. Je také podobný ledovcům z pleistocenních ledových dob, jež formovaly evropskou krajinu. Jeho zmrzlý terén je zkoumán rádiovými vlnami. Pomocí nich se hledají jezírka povrchově tající vody a sledují se změny, které by mohly zvýšit hladinu moří.

Mraky nad Antarktidou

Něco podivného se děje s mraky na Antarktidě a mohlo by to být důležité

Během tohoto zkoumání vědci objevili hřebenovou prasklinu ve tvaru písmene M. Ta se vytvořila tak, že se rozlomil led kolem vody, jež uvnitř ledového příkrovu rozmrzla a poté opět zamrzla. Tlak způsobil, že se okraje pukliny zvedly. „Šel jsem náhodou kolem, když jsme slyšel kolegy o trhlině na Grónském ledovci hovořit. Ihned jsem si uvědomil, že se podobají útvarům, které jsme našli na Jupiterově měsíci," říká doktorand geofyziky ze Stanfordovy univerzity Riley Culberg.

Europa a život

Dramatické rýhy na ledovém povrchu Europy s hřebeny dosahující téměř 300 metrů, oddělené údolími o šířce asi půl kilometru, se našly již v 90. letech, kdy je vyfotografovala sonda Galileo. Stále se však nevědělo, jak vznikly.

Pokud se pukliny vytvořily stejným způsobem jako na Grónském ledovci, znamená to, že pod ledovou vrstvou mohou existovat kapsy naplněné vodou v kapalném skupenství. Ta může vytvářet prostředí vhodné pro život. „Voda vytlačovaná z oceánu by mohla být obohacena o látky a živiny ze sousedních nebeských těles, jež se nahromadily na povrchu ledovce. Uvnitř ledové skořápky tak může docházet k jejich mísení," vysvětluje Culbert.

Antarktida - ilustrační foto

Vědci zkoumají obrovskou díru na Antarktidě. Záhadně se objevuje a zase mizí

„Lidé tyto dvojité hřebeny studovali více než dvacet let. Tuto teorii bychom se neodvážili předložit bez toho, aniž bychom to neviděli v Grónsku," vysvětluje planetární vědec a spoluautor studie Gregor Steinbrügge. Rozsáhlá data nashromážděná o grónském ledovém příkrovu tak mimo jiné poslouží také ke studii dynamických procesů probíhající na Jupiterově měsíci.

Jupiterův měsíc Europa

Nevýhodou však je, že na Europě je rozdílná teplota, tlak i chemie prostředí. Proto se nyní chystají dvě mise pod záštitou Evropské kosmické agentury a NASA, při nichž by se měly použít radarové vlny pronikající ledem, jež budou pořizovat podpovrchové snímky ledového pláště měsíce.

Zdroj: Youtube

Existují však také odvážnější plány. Vědci chtějí například na Europu vyslat přistávací modul, který by hledal stopy potenciálního života na povrchu planety, nebo kryobota s atomovým reaktorem. Ten by se měl protavit skrz led až k oceánu.

Zdroj:

www.cs.wikipedia.org, www.news.stanford.edu, www.cnet.com