Za svým snem

Eva Prchlíková, uměleckým jménem Eva Likova, vyrůstala v Praze, ale pochází ze Dvora Králové nad Labem, kde se narodila 21. prosince 1919. Už jako malá zpívala, učila se hrát na klavír a chodila do baletu. Vystudovala sice reálné gymnázium, ale snila o kariéře filmové herečky, přihlásila se proto na Státní konzervatoř v Praze. Tu úspěšně zakončila v roce 1939. Už během studií se přihlásila do konkurzu a svou první získala roli coby chovanka ve filmu Irčin románek (1936), téhož roku si zahrála sextánku ve stejnojmenném filmu.

Sice se na konci 30. let a začátku 40. let objevila v šestnácti snímcích, velkou roli ale nedostala. Před kamerou naposledy stála jako herečka v dramatu Velká přehrada, kde ztvárnila písařku Kavanovou (1942), o dva roky později si ještě zazpívala v Bludné pouti.

Na divadle

Svět pro ni skutečně znamenala divadelní prkna. Na ta se postavila ještě jako studentka ve hře Paní Bovaryová, a to přímo na scéně Národního divadla. Jako herečka i operní pěvkyně získala své první angažmá v Městském divadle v Kladně, poté na scénách některých pražských divadel. Poslední rok války působila Českém národním divadle v Brně a hostovala v pražském národním.

Hned od počátku bylo zřejmé, že má výjimečný talent. Po válce, přesněji řečeno v roce 1947, tak dostala dvouletou smlouvu s Detroitským symfonickým orchestrem a odjela do Spojených států. Následující rok se jí tam dostalo velkého uznání kritiků, když vystoupila s Newyorskou filharmonií a zazpívala výběr z oper.

V Pagliaccio Non Son zpívá a baletí jako Nedda, zde sJonem Vickersem, 1955:

Zdroj: Youtube

Za oceánem

V témže roce se u nás po únorovém převratu změnila politická situace, a jak víme, sláva se tzv. neodpouští. Závist dovedla některé pěvecké kolegyně k šíření lží o tom, že Eva emigrovala, a k ní se doneslo, že pokud se vrátí, nečeká ji doma nic dobrého.

Za oceánem tedy zůstala a doma byla zavržená. Ve Spojených státech nejdříve působila v New Yorku, kde v City Opera vynikajícím způsobem ztvárnila řadu operních rolí. Začala se rodit mezinárodní hvězda.

Od 50. let hostovala jako pěvkyně na scénách divadel napříč celými Státy, ale i v Kanadě, v Opéra National de Paris, Vídeňské státní opeře a řadě dalších zemí. Jak jí asi muselo být, když své pěvecké umění mohla předvést v celé Evropě, a navíc z Velkého divadla ve Varšavě to měla domů co by kamenem dohodil, ale ve svém „národním“ vystoupit kvůli bývalé zášti nesměla.

Na počátku 50. let se podílela na operních produkcích pro americké televize, včetně hlavních rolí v Komediantech, La Traviatě, Carmen a dalších.

Emeritní profesorka

Po skončení sezony 1965–1966 ukončila koncertní kariéru a začala vyučovat zpěv na fakultě michiganské univerzity School of Music, Theatre & Dance. Jako profesorka získala ocenění za celoživotní dílo. Zpěvu se nevzdala ani po odchodu do důchodu v roce 1983. Dál v New Yorku a Philadelphii vyučovala zpěv soukromě.

Letos 15. března to bylo dvacet let, kdy ve věku osmdesáti čtyř let zemřela v Southfieldu v Michiganu na komplikace související s Alzheimerovou chorobou. Provdaná byla jako Eva Baca a má dceru Wendy.

Zdroje: www.krajskelisty.cz, en.wikipedia.org, www.csfd.cz