6 milionů let v jediném videu: Jak se měnila tvář opice v obličej člověka?

Lidská evoluce - od primátů k člověku

Lidská evoluce - od primátů k člověku

Foto: Profimedia

Fakt, že se člověk vyvinul z opice, není příliš lichotivý. Bohužel s ním ale nic neuděláme a samotné vlastnosti a vývoj primátů jsou pro nás velmi zajímavé, protože nám umožňují pochopit vývoj našeho vlastního druhu. Samotná Darwinova evoluce je od počátku kontroverzní téma. Jak jsme se postupně z primátů vyvinuli do dnešní podoby?

V Darwinově kontroverzní knize Původ člověka, která vzbudila mnoho odborných diskusí, Darwin zkoumal zvláštní přizpůsobení, která se projevují u mnoha druhů primátů, včetně opic, lemurů, opic a goril. Primáti, kteří nejsou lidmi, žijí především v tropických a subtropických oblastech Jižní Ameriky, Afriky a Asie. Vývoj primátů však byl velmi podobný adaptacím, které má i člověk. Dostatek objevených fosilií a důkazů DNA však podpořily myšlenky Darwinem již předložené.

Na tomto videu vidíte v jedné minutě, jak moc se naše obličeje změnily – od primátů k dnešnímu člověku:

Zdroj: Youtube

Co nás s primáty spojuje?

S primáty máme několik společných rysů. Například všichni primáti mají na konci rukou a nohou pět ohebných prstů, které jim umožňují chytat se předmětů. Zároveň mají protistojný palec, který primátům sloužil k uchopení větví a později dalších předmětů, například zbraní nebo nástrojů.

Primáti také mají, na rozdíl od dalších prstnatých živočichů, na prstech zrohovatělou pokrývku, nehty. Stejně tak mají ramenní a kyčelní klouby, které umožňují otáčení končetiny o 360 stupňů. Mají i oči na přední straně hlavy, nikoli na boku nebo temeni hlavy jako mnoho jiných zvířat, které potřebují lepší periferní vidění. A v neposlední řadě mají relativně velkou velikost mozku a schopnost anebo spíše tendenci žít velmi dlouho, dospívají později a starají se o svá mláďata. I to je spojuje s námi lidmi.

 

Ne každý primát je náš předek. Anebo…?

Řád Primáti se dělí na dvě skupiny: prozimidy a antropoidy. První savci podobní primátům se označují jako protoprimáti, o nichž máme jen velmi málo fosilních důkazů. První praví primáti byli nalezeni v Severní Americe, Evropě, Asii a Africe v eocénu, měli větší mozky a oči a menší tlamu.

Zároveň však do čeledi Hominidae řádu Primates patří hominoidi: lidoopi, přičemž lidé a šimpanzi se oddělili od společného hominoidního předka přibližně před 6 miliony let. Z evoluční větve zahrnující člověka se vyvinulo několik druhů, z nichž přežil jen ten náš. Termín hominin se používá pro označení těch druhů, které se vyvinuly po tomto rozdělení linie primátů, a patří sem australopitékové, Homo habilis a Homo erectus. Určit však skutečné linie původu u homininů je obtížné. Podle posledních fosilních nálezů je ale zřejmé, že v každé době často žilo více druhů a že mnoho nalezených fosilií představuje druhy homininů, které vymřely a nejsou předky moderních lidí.

Fosilie Homo Nesher Ramla - fragment lebky a spodní čelist.

Byl objeven nový druh člověka. Měl obří zuby, žádnou bradu a pářil se s lidmi

Australopithecus neboli jižní opice

Australopithecus je rod homininů, který se vyvinul ve východní Africe přibližně před 4 miliony let a vymřel asi před 2 miliony let. A pravděpodobně s námi má společného předka. Zároveň však měl Australopithecus řadu znaků, které byly podobnější lidoopům než moderním lidem. Velikost mozku australopitéků v poměru k tělesné hmotnosti byla také menší než u moderních lidí a podobala se spíše velikosti lidoopů. Zároveň u australopitéků již docházelo ke zmenšování chrupu a čelistí co do velikosti.

Rod homo a jeho stopa v nás

Lidský rod Homo se poprvé objevil před 2,5 až 3 miliony let. Homo habilis (člověk zručný) řadu znaků, které se více podobaly moderním lidem, včetně většího mozku. I přesto si však zachovával četné znaky starších druhů homininů, například dlouhé paže.

Před 1,8 milionu let se objevil Homo erectus, který měl řadu znaků, které se více podobaly moderním lidem než znaky Homo habilis. Měřil až 1,85 metru a vážil až 65 kilogramů, což jsou velikosti podobné moderním lidem. Jeho mozek se opět zvětšil. Navíc měl Homo erectus také nos s nosními dírkami směřujícími dolů, podobně jako moderní lidé, spíše než nosní dírky směřující u primátů dopředu. Delší nosní dírky směřující dolů umožňují ohřátí studeného vzduchu před vstupem do plic a mohly být adaptací na chladnější podnebí.

 Homo naledi žil ve stejné době jako raný Homo sapiens a patřil mezi chytřejší předky moderních lidí.Homo naledi žil ve stejné době jako raný Homo sapiens a patřil mezi chytřejší předky moderních lidí.Zdroj: Elenarts / Shutterstock.com

Homo sapiens – v hlavní roli myšlení

Řada druhů Homo heidelbergensis, Homo rhodesiensis a Homo neanderthalensis již měla velikost mozku podobnou modernímu člověku. Na rozdíl od moderních lidí ale měli silnou lebku, výrazný hřeben obočí a ustupující bradu. Některé z těchto druhů se překrývaly s moderními lidmi.

 

Zdroje:

biologos.orgwww.thoughtco.comwww.livescience.com