Evoluce v kostce
Evoluce je postupná změna DNA, která se projevuje v následných generacích. Dochází k ní přirozeným výběrem. Určité znaky, které vznikly genetickou mutací – změnou informace pomáhají danému druhu přežít a rozmnožovat se. Přírodní výběr probíhá a genetické změny stále probíhají i dnes. Genetika, která se zabývá přenosem genů na další generace, proměnlivostí organismů a jejími příčinami je obsáhlý vědní obor a evolucí člověka se zabývají přední výzkumníci ve svých studiích. Ale podívejme se na náš dnešní vývoj a rychlé změny DNA bez složitých vzorců a odborných názvů.
Co nevidíme
Vědci uvádějí, že evoluce probíhala v posledních tisíciletích závratnou rychlostí. I když ne tak rychle, jak se někteří domnívali. Dle studie pod vedením antropologa Johna Hawkse z Wisconsinské univerzity se dnešní lidé geneticky liší od našich předků před 5 000 lety mnohem víc, než se oni lišili od neandrtálců, kteří vymřeli před 30 000 lety. „Největší zrychlení nastalo v posledních 10 000 letech, což v podstatě odpovídá růstu populace s rozvojem zemědělství,“ řekl Hawks. Zjistili také, že se v posledních 5 000 letech objevují příznivé genetické změny stokrát rychleji než v kterémkoli předchozím období lidské evoluce.
Strava obecně je jedna z oblastí, které se stále přizpůsobujeme, a s největší pravděpodobností i té nezdravé. Příkladem přirozeného výběru může být pití mléka v dospělosti, díky nově získanému gen, který umožňuje štěpit laktózu. V některých částech východní Asie, kde lidé mléko na jídelníčku nemají, se s laktózou dospělý organismu nedokáže vypořádat.
Zajímavé video ukazuje, jak evoluci člověka ovlivnilo "zkrocení" ohně
Další oblastí, které se člověk přizpůsobil je prostředí. Za nejpravděpodobněji nejrychlejší evoluční změnu posledních 3 000 let považují vědci šíření genetických mutací v Tibetu, kde se lidé uzpůsobili životu ve vysokých nadmořských výškách. Tímto rychlým nárůstem obyvatelé dědí vyšší obsah kyslíku v krvi.
Geny a DNA
Není to jen strava a prostředí, genetické změny souvisí s mnoha lidskými vlastnostmi, uvedli vědci. Je to třeba odolnost vůči epidemickým smrtelným chorobám. Afričané mají nové geny, které jim pomáhají vypořádat se s malárií a virovou krvácivou horečkou Lassa. Na druhou stranu zdravotní péče, díky které žijí lidé déle, hnací sílu evoluce v této oblasti tak trochu brzdí, ale ani zde se evoluce nezastavila a zrychluje. Zvyšuje tak pravděpodobnost, že se geny vyššího stáří budou předávat dál.
Navzdory genetickým změnám přirozený výběr ovlivňuje pouze asi 8 procent našeho genomu a zhruba 7 procent lidských genů prochází rychlou, relativně nedávnou evolucí. Vědci hledali výskyt příznivých genových mutací v průběhu posledních 80 000 let lidské historie analýzou objemných informací o DNA a snažili se zmapovat rychlost změn. Jedním z rychle se vyvíjejících genů je lidská akcelerovaná oblast 1, která je potřebná při vývoji mozku.
Přestože vědci vidí, že k těmto změnám dochází a ví jak rychle, stále úplně nerozumí, proč k rychlé evoluci dochází jen u některých genů. Původně se domnívali, že je to výhradně výsledek přírodního výběru, ale jak zjistili, nemusí to být vždy pravda. Proto je téměř jisté, že se tento proces pravděpodobně nikdy nezastaví. Jak říkají, osvobození našich genomů od tlaku přírodního výběru otevírá dveře dalším evolučním procesům. Zatím je těžké předvídat, jací lidé budou žít v budoucnosti. Je však docela dobře možné, že díky medicíně čeká budoucí generace více genetických problémů.
