Doktorka Emma Brownleeová z Cambridgeské univerzity se domnívá, že označení „doba temna“ pro Evropu raného středověku je nesprávné. Doktorka se věnovala studii kulturních pohřebních postupů v celém regionu mezi 6. - 8. stoletím n. l. a dokázala, že se rozhodně nejednalo o období kulturní stagnace. Naopak se ukazuje, že nové myšlenky se mohly rychle šířit prostřednictvím propojených komunit a dokázaly tak vytvořit v rané středověké Evropě překvapivě jednotnou kulturu, a to zejména v oblasti praktik spojených se smrtí.
Změny praktiky smrti v Evropě raného středověku
Archeoložka cambridgeské univerzity prozkoumala přes 33 000 hrobů z 237 hřbitovů rané středověké západní Evropě a zjistila, že mezi 6. a 8. stoletím došlo v regionu SOUČASNĚ k rozsáhlým změnám v pohřebních praktikách.
Zatímco obecně byly nejprve používány regionálně specifické náhrobky, pohřební praktiky se rázem změnily na uložení člověka standardizovaným způsobem, bez doprovodných předmětů. Dr. Brownleeová říká, že „téměř každý od osmého století je pohřben velmi jednoduše v obyčejném hrobě bez jakýchkoli jiných artefaktů, a to je změna, která byla pozorována v celé západní Evropě.“
Smrt
Propojenost - komunikace
Výzkumnice použila statistickou analýzu, v níž sleduje frekvenci prostých hrobů v raně středověké Evropě v průběhu času. Její výsledky ukazují, že od poloviny šestého století začala Anglie, Francie, Německo i jižnější země praktikovat pohřby se zahrnutím hrobového zboží do hrobu či jako součásti pohřebního rituálu. Na počátku osmého století tak mapy ukazují, že od této myšlenky bylo najednou zcela opuštěno. A to plošně.
Dr. Brownlee se zamýšlí, proč tomu tak bylo a říká: „Nejdůležitějším zjištěním je, že změna od pohřbívání hrobových předmětů k pohřbívání bez nich byla v celé západní Evropě současná. Ačkoli jsme již dříve věděli, že se jedná o rozsáhlou změnu, nikdo předtím nebyl schopen ukázat, jak úzce souvisí změna v oblastech, které jsou od sebe geograficky velmi vzdálené.“
Arménské pohřební procesí
Dálkový obchod – jednotné zvyky
Výsledky studie Dr. Brownleeové ukazují, že „Evropa raného středověku byla dobře propojeným místem s pravidelným kontaktem a výměnou myšlenek a zkušeností napříč rozsáhlými oblastmi.“
Nárůst dálkového obchodu v té době nejen že rozšířil po celé oblasti jeden typ zboží, ale také pomohl lidem rozšířit a sdílet jejich kulturu, včetně představ o pohřebních praktikách. Ačkoli tato studie dokazuje, že „holé“ pohřby byly rozšířenější, protože evropské kultury se staly propojenější, nemůže vysvětlit důvody, proč kterákoli konkrétní kultura přijala změnu, ani význam, který měla změna pohřební praxe pro jakoukoli konkrétní kulturu.
Při přijetí novější pohřební praxe mohl hrát roli i společenský tlak. Dr. Brownlee věří, že stále více propojená Evropa tlačila na lidi, aby přijali podobné praktiky, což rovněž posílilo spojení a vztahy, které lidé mezi sebou a lidmi a zvyky jiných kultur postupem času viděli.
Pojetí smrti v době temna
„Změna v pohřební praxi tyto souvislosti dále posílí; když všichni pohřbívali své mrtvé stejným způsobem, středověký cestovatel mohl jít kamkoli do Evropy a vidět praktiky, které znal,“ tvrdí Dr. Brownlee. „Tato rostoucí propojenost vedla ke ‚globální Evropě‘, která sdílela nejen pohřební obřady, ale také mnoho dalších aspektů kultury."
Zdroje:
Příspěvek Dr. Brownlee Connectivity and funerary change in early medieval Europe‘ a je publikován v časopise Antiquity, www.joincake.com, www.ancientpages.com, www.academia.edu
