Mámení?

Dávné legendy vyprávějí o bájných mořských tvorech a bozích, kteří obývají dna oceánů. Napříč historií najdeme i historky o očitých svědectvích námořníků, kteří popsali setkání se Sirénami či mořskými pannami. Lstivý zpěv mořských nymf, který zahubil nejednoho mořeplavce, lze přičíst halucinacím a vidinám vyčerpaných námořníků, stejně jako panny s rybím ocasem a ploutví.  Ale loď, kterou na dno moře stáhla obrovská chapadla mámením není. A právě ta byla jednou z nejděsivějších nočních můr námořníků až do 18. století. Patřila Krakenovi. 

Podle skandinávské mytologie byl Kraken obrovský mořský tvor až jednu míli dlouhý. Věřilo se, že požírá velryby a celé lodě. Byl popisován jako chobotnice nebo oliheň. Poprvé byl zmíněn v islandské sáze Örvar-Oddr ze 13. století.

Zdroj: Youtube

Děsivá chapadla v mořských hlubinách

Anglické kraken je od odvozeno od norského slova krake, což může mít dle etymologických odborníků, kteří zkoumají původ slov, více významů. Ale jde o mořskou příšeru, která získala své jméno z jiných významů slova, který připomínala, například, pokřivený strom, kotvu, která může připomínat chapadla nebo prostě podivný tvor. První děsivá svědectví o setkání s obřím tvorem pocházejí z roku 1180. Zprávu „z první ruky“ o něm sepsal král Sverre, který ho popsal jako vousatou velrybu. V 18. století ho v anglicky mluvících zemích zpopularizoval biskup Pontoppidan, který ho považoval za hvězdici, mořského kraba či „polypa“. Kromě mnoha legend se obrovská chobotnice objevuje v díle V. Huga nebo J. Verna.

Zdroj: Youtube

Legendární tvor existoval

Důkazy o tom, že se legendy nemýlily, přineslo 21. století. Mořské hlubiny skutečně skrývají obří tvory s chapadly. Už v roce 1873 přivezl T. Picot z rybářské výpravy chapadlo nestvůry, která napadla jeho loď, jak tvrdil. Měřilo téměř šest metrů, takže tvor musel být skutečně veliký. Zprávu však nelze ověřit. Z vědců poprvé tvrdil, že kraken není mýtus, archeolog McMenamin v roce 2011. Zjistil, že fosilie obratlů pradávného Shonisaura popularise jsou nějak podivně rozházené. Tento patnáctimetrový mořský plaz žil před 200 až 250 miliony lety a byl objeven ve státním parku Berlin-Ichthyosaurus v Nevadě. Archeolog se domnívá, že „hromádku kostí“ nemohly zapříčinit mořské proudy, ale jde o následky smrtelného zranění, která mu způsobil obrovský predátor. Zlomil mu vaz a zatáhl do svého doupěte, což dělají chobotnice. Navíc objevil stopy po přísavkách. Bylo to však považováno za nepřímý důkaz.

Pozůstatky obrovských hlavonožců občas vyplaví moře. V roce 2020 byla na pláži v zátoce Britannia Bay v Jihoafrické republice nalezena mrtvá krakatice obrovská (Architeuthis dux), která i s chapadly může dorůst dle některých zdrojů délky kolem 18 metrů. V jejím přírodním prostředí ji na kameru zachytil tým, který vedli japonští vědci v roce 2012 u japonských Boninských ostrovů. Podařilo se jim pořídit pár záběrů. Tvor obývá temné hlubiny, kam nedopadá slunce, má proto obrovské oči, které badatelé přirovnali k velikosti basketbalového míče. Jeho barva je ocelově modrá, takže vypadá jako z kovu.

Krakatice byla kupodivu plachá, nejspíš ji vyděsilo světlo ponorky. Podruhé se ji vědcům podařilo natočit v roce 2019 v Mexické zálivu. Tentokrát byli obezřetnější. Zhasli světla ponorky a zůstali na místě. Kameru osvítili tlumeným červeným světlem a použili bioluminiscenční „návnadu“ z modrých světel, aby ji přilákali. Mořský obr chapadlem na kameru zaútočil a týmu se tak podařilo ho změřit. Jeho délka byla 1,8 metrů. Mořští gigantičtí živočichové s chapadly zcela jistě existují. Proč tenkrát napadali lodě? Kdo ví. Kraken ale nemusí být jen smyšleným tvorem.

Zdroje: www.livescience.com, www.dailymail.co.uk, www.thetravel.com