Většina náboženství se zajímá o to, co se stane po smrti. Křesťané doufají v pobyt v nebi nebo ve vzkříšení. Hinduisté a budhisté věří v několik dalších životů. Vědci ve svých výzkumech zjistili, že tyto představy napomáhají jak umírajícím, tak jejich bližním lépe se vypořádat s nadcházejícím skonem. „Naše představy o věčném životě mohou skutečně ovlivnit to, jak zvládáme bolest a utrpení a jak fungujeme v přítomnosti," říká Suzanne Newcombe, lektorka náboženských studií na The Open University. Jak tuto problematiku vnímali další odborníci?
Albert Einstein
Názory jednoho z nejgeniálnějších vědců historie byly široce analyzovány. Sám Albert Einstein se označil za agnostika a vtipkoval, že jeden život mu stačí. Když jako mladý uvažoval o povaze Boha a vesmíru, připustil, že „pro naši omezenou mysl je tento problém příliš rozsáhlý".
„Jsme v pozici malého dítěte, které vstupuje do obrovské knihovny, jejíž stěny jsou plné knih v mnoha různých jazycích," řekl v rozhovoru zveřejněném v knize George Sylvestra Vierecka Záblesky Velkého z roku 1930. „Dítě ví, že ty knihy musel někdo napsat. Netuší ale, kdo to byl a jak to udělal. Navíc nerozumí cizím jazykům. Všímá si pouze určitého plánu v celkovém uspořádání knihovny."
Sean Carroll
Kosmolog a profesor fyziky na Kalifornském technologickém institutu má radikálnější pohled. „Každodenní život je závislý na fyzikálních zákonech. Vše, co se nám děje, se proto musí pohybovat v jejich mezích," vysvětluje. „Aby mohl existovat posmrtný život, vědomí by muselo být zcela odděleno od těla a skládat se z vlastních atomů. To ale není možné." Svůj názor zakládá na experimentech v kvantovém poli. Pokud by život po fyzické smrti pokračoval, přístroje by ho musely nějakým způsobem zaznamenat.
Georges Lemaître
Autor Teorie velkého třesku, vysvětlující původ samotného vesmíru, a katolický kněz v jedné osobě, ale věřil, že neexistuje žádný rozpor mezi jeho vírou v Boha, posmrtným životem a vědou. Georges Lemaître se narodil v roce 1894 v Belgii. O 37 let později přišel s ohromující myšlenkou, že expanze pozorovatelného kosmu začala explozí jedné částice v daném časovém okamžiku.
Jeho hypotéza způsobila revoluci v dosavadní kosmologii. Mnohým astronomům vadila představa, že by se měl vesmír rozpínat nebo, že celý prostor nad našimi hlavami byl stvořen v jediném momentu. Lemaître se ale odvolával na novou kvantovou teorii hmoty a své tvrzení podpořil pozorováními astronoma Edwina Hubbla.
Zároveň do své představy zakomponoval i příběh o stvoření, jak je vykládán Biblí. Podle ní Bůh stvořil nebesa a Zemi relativním mrknutím oka. Tato „zadní vrátka" jsou pomyslným mostem mezi teologií a vědou.
Cheryl Praeger
Rostliny, zvířata i galaxie nepřestávají překvapovat svou geometrickou dokonalostí, které se říká „zlatý řez“. To vede k přesvědčení, že je musel stvořit někdo, kdo měl cit pro symetrii. Věří tomu i emeritní profesorka matematiky na University of Western Australia Cheryl Praeger, známá svými pracemi v oblasti teorie grup, algebraickými teoriemi grafů a kombinatorickými návrhy.
„Před více než 2000 lety řecký filozof Platón řekl, že zkoumáme pouze to, co již bylo stvořeno. Od té doby vědci diskutují o tom, zda jsme to my, kdo vytváříme matematické pojmy, nebo je objevujeme," vysvětluje. „Podle mého názoru náš výzkum odhaluje to, co stvořil Bůh."
Zdroj:
