Tragédie expedice Denmark: Stará skvrna v deníku odhalila krutý konec polárníků

Ledová krajina Grónska pohřbila tři polárníky.

Ledová krajina Grónska pohřbila tři polárníky.

Foto: Profimedia.CZ

"Žádné jídlo, žádné boty a k lodi je to několik set mil. Naše vyhlídky jsou velmi špatné," poznamenal si na sklonku léta 1907 učitel Jørgen Brønlund v mrazivé krajině grónských fjordů. Ze tříčlenné skupiny polárníků nakonec vydržel naživu nejdéle.

Expedice Denmark odstartovala roku 1906 pod vedením zkušeného výzkumníka Ludviga Myliuse-Erichsena a měla za úkol prozkoumat zbývající neznámá místa Grónska, která dosud nebyla zanesena do mapy. Vědci měli překonat ledovou bariéru na grónském východě a zakotvit s lodí co nejdále na severu, kde plánovali zřídit základnu s meteorologickou stanicí. Odtud pak chtěli pokračovat se psím spřežením po pobřežním ledu a zmapovat místní fjordy.

Mylius-Erichsen předpokládal, že se tento úkol dá zvládnout během roku a v dalším roce se výprava bude moci přesunout k jihu, aby detailně prozkoumala fjord císaře Františka Josefa.

Co se týče vědeckých cílů, expedice skončila velmi úspěšně. Bohužel ji však temně poznamenala smrt tří členů vedoucího týmu.

Vedoucí expedice Ludvig Mylius-ErichsenVedoucí expedice Ludvig Mylius-ErichsenZdroj: By Achton Friis / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Tragická změna plánu

Bylo to na konci května 1907, kdy se skupina ve složení Mylius-Erichsen, Peter Høeg Hagen a Jørgen Brønlund setkala s kolegy vedenými polárníkem Laugem Kochem. Obě "party" právě dokončily obchůzku po vytyčených fjordech a rozhodly se vrátit zpět k lodi. Jenže Myliu-Erichsenovi se to rozleželo v hlavě. Na západě zůstala ještě jedna panenská oblast, kterou prošlapat nestihli. Blížilo se léto a tající ledy by cestu odstřihly až do zimy. Vedoucí výpravy spěchal. A učinil osudové rozhodnutí.

Zatímco Koch a jeho muži se vydali na cestu k lodi, Mylius-Erichsen s Hagenem a Brønlundem opět vykročili do neznámých míst. Hned 12. června okolo nich začal roztávat led a voda jim zablokovala cestu zpátky. Museli dál. Jenže jim povážlivě ubývaly zásoby a rybolov na obživu nestačil. Do toho jim kamenitý terén roztrhal boty.

Rogozov vypracoval podrobný plán, jak se autooperace bude vyvíjet, a přidělil svým kolegům konkrétní role a úkoly.

Rus si sám za plného vědomí vyoperoval slepé střevo. Získal slávu a českou ženu

Zbyl jen deník

V říjnu se slunce přehouplo za obzor a nastala půlroční tma. Marnou cestu k základně polárníkům ztěžovaly omrzliny, hlad a vyčerpání. Kartograf Hagen zemřel jako první, po něm padl vysílením Mylius-Erichsen. Učitel Brønlund dokázal dojít až do malé jeskyně na poloostrově Lambert Land. Zachránil tak alespoň deník, díky kterému dnes o osudu výpravy máme poměrně přesné informace.

Učitel Jørgen BrønlundUčitel Jørgen BrønlundZdroj: By Det Kongelige Bibliotek / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

"Zahynul jsem na 79. fjordu poté, co jsem se pokusil vrátit domů přes ledový příkrov. V měsíci listopadu jsem sem došel za slábnoucího měsíčního svitu a nemohl jsem pokračovat kvůli zmrzlým nohám a tmě," zněl poslední Brønlundův zápis.

Polárník Koch tělo svého kolegy objevil až v březnu následujícího roku. V deníku si všiml černé skvrny, jejíž chemické složení bylo prozkoumáno teprve nedávno. Ukázalo se, že ji tvořil petrolej a různé druhy tuků. Brønlund se zřejmě pokoušel zapálit petrolejový vařič, ale neměl líh, a tak se ho snažil nahradit tukem ulovených zvířat.

Svůj konec tím přesto neodvrátil. Věděl, že umírá, a to pouhý měsíc před svými 30. narozeninami. Těla jeho druhů se nikdy nenašla.

Zdroje: https://www.sciencedaily.com/, https://en.wikipedia.org/