Fanny Kaplanová: Poloslepá dívka se pokusila zabít Lenina. Trest byl strašný

11. leden 2020 četba na 3 minuty
Fanny Kaplanová / V.I. Lenin

Fanny Kaplanová / V.I. Lenin

Foto: Wikipedia

Nezdařený atentát na Vladimira Iljiče Lenina je dodnes opředen rouškou tajemství. Podle oficiální verze byl vůdce ruských bolševiků v roce 1918 zasažen třemi kulkami, které na něj vystřelila 28letá eserka Fanny Kaplanová. Někteří historici však celý příběh zpochybňují.

Bolševici byli zpočátku ve svém revolučním úsilí podporováni Socialistickou revoluční stranou, jejíž členům se říkalo "eseři". V jejich řadách se angažovala také mladá žena jménem Fanny Kaplanová, jež za sebou měla pohnutou anarchistickou minulost. V šestnácti letech se účastnila bombového atentátu na kyjevského guvernéra, přičemž utrpěla vážné zranění a málem přišla o zrak. Carský režim ji navíc odsoudil k nuceným pracím na Sibiři, což její stav ještě zhoršilo. Z tábora se vrátila téměř slepá.

Bolševická zrada

Po únorové revoluci v roce 1917 se Fanny dostala na svobodu a postupně se zotavila. Věřila, že bolševici budou vládnout společně s esery a zemi posunou k lepším zítřkům. Jenomže Lenin a jeho druzi se o moc dělit nehodlali. Rozpory s esery vyřešili tím, že jejich stranu rozpustili.

Fanny považovala Lenina za zrádce a naplánovala jeho atentát. Počkala si na den 30. srpna 1918, kdy měl bolševický vůdce řečnit v Michelsonově továrně v Moskvě o nutnosti bojovat proti československým legionářům. Jakmile vystoupil z auta, připojila se k hloučku jeho obdivovatelek a třikrát na něj vystřelila.

Leninovi lidé ji okamžitě uvěznili a mučili ve snaze získat informace o případných komplicích. Fanny ale tvrdila, že jednala sama a z vlastních pohnutek. 3. září byla popravena střelou do týla a její jméno se stalo synonymem krvavé zrůdy pro celou dobu trvání Sovětského svazu.

Trvalé následky, nebo zázračné zotavení?

Zraněný a psychicky otřesený Lenin se po útoku zabarikádoval v Kremlu a vyhlásil nechvalně proslulý rudý teror, v rámci něhož bolševická tajná policie Čeka mučila a popravovala oponenty bez jakéhokoli soudního řízení. Názory na rozsah Leninova zranění se však rozcházejí. Podle jedné verze se revolucionář z útoku nikdy zcela nevzpamatoval. Zásah do ramene a krku prý dokonce mohl urychlit rozvoj cévního onemnocnění, na které předčasně zemřel ve věku 53 let.

Některým historikům je však podezřelé, že Lenin už za měsíc opět vystupoval na veřejnosti, jako by ho uzdravil zázrak. Objevila se teorie, podle které Fanny nikdy žádný atentát nespáchala a bolševici si historku vymysleli, aby ospravedlnili zahájení rudého teroru. Velmi špatný zrak atentátnice kupodivu zapadá do obou verzí: v první by vysvětloval, proč se Fanny nestrefila do Leninových životně důležitých orgánů, v druhé by mladou ženu učinil zranitelnější vůči vykonstruovanému procesu.

Akční letáky