Zdroj: profimedia
Fantomová končetina: Proč lidé po amputacích stále cítí nesnesitelnou bolest
,,Cítím, že s ní pohybuji a různě ji kroutím, až to začíná bolet. Občas mě svědí a bez přemýšlení ji jdu podrbat, ale pak si uvědomím, že je to nemožné… vždyť mi ji uřízli.“ Tak popisuje fenomén fantomové končetiny člověk, kterému doktoři museli amputovat celou ruku.
Příběhy z americké občanské války
Příběhy fantomové končetiny, tedy pocitu, že v chybějící končetině cítíme bolest, se datují už do dob americké občanské války. V roce 1866, rok po jejím skončení, vyšel v tisku krátký příběh zvaný Případ George Dedlowa, který ve válce ztratil všechny končetiny:
,,Začal jsem trpět tou nejhorší možnou bolestí v levé ruce, hlavně pak v malíčku. Bolest byla natolik reálná, že bylo snadné zapomenout, že mi ta část těla chybí. V noci jsem se často snažil jednou chybějící rukou dotknout té druhé.“
Podobných příběhů se po skončení války vyrojilo velké množství, Dedlowův ovšem rezonoval nejvíc a dostal se až k americkému doktoru Silasi Mitchellovi, který v roce 1871 po řadě výzkumů a experimentů pocitům v neexistující části těla dal jméno fantomová končetina.
Bolest, svědění, mravenčení
Co vlastně za tímto záhadným pocitem stojí? Dlouhá léta se věřilo, že při amputaci či ztrátě končetin se přerušená a podrážděná nervová zakončení na pahýlech zanítí a vysílají do mozku signály, které si mozek může vyložit jako bolest, mravenčení nebo například svědění.
Stejný pocit může vyvolat i ztráta orgánu, například slepého střeva, prsou po mastektomii, zubů, dokonce i oka (to se nazývá syndrom fantomového oka – pozn.red.).
V minulosti si doktoři s pacienty nevěděli rady, tradiční léčby nezabíraly, a tak se v některých případech pokusili amputovat pahýl, o němž se domnívali, že je zdrojem a iluzí bolesti. To ovšem pacientovi jenom přitížilo a kromě přetrvávajícího pocitu v amputované končetině začal cítit i fantomový pahýl.
Zrcadlová krabice
Moderní medicína se příznaky fantomové končetiny snažila vyléčit či alespoň zmírnit léky, stimulací míchy, hypnózou, akupunkturou nebo vibrační terapií, avšak rozsáhlé průzkumy u pacientů s amputovanými končetinami ukázaly, že tyto metody jsou neúčinné.
V 90. letech minulého století vyvinul Dr. Vilayanur Subramanian Ramachandran metodu zrcadlové krabice a zrcadlové terapie. Při této metodě pacient díky odrazu v zrcadle vidí zdravou končetinu na místě chybějící. Končetině v odraze pak „pošle“ všechny fantomové pocity a díky vizuální zpětné vazbě může pohybovat neexistující končetinou, kdykoliv pohne tou zdravou. Tato terapie se při častém opakování ukázala nejúčinnějším způsobem, jak zmírnit příznaky fantomové končetiny, v jednom případě se pacient pocitů nadobro zbavil.
Skutečná příčina fantomové končetiny však dodnes není známá, někteří vědci v čele s Dr. Ramachandranem jsou přesvědčeni, že mozek má v sobě zakódovanou šablonu přesného počtu plně vyvinutých končetin a pokud z těchto částí těla nedostává signály, vysílá naopak smíšené signály, kterými se snaží zjistit, co se vlastně děje.
