Fantomová končetina: Proč lidé po amputacích stále cítí nesnesitelnou bolest
Pocity fantomové končetiny lze zmírnit zrcadlovou terapií
Foto: profimedia
,,Cítím, že s ní pohybuji a různě ji kroutím, až to začíná bolet. Občas mě svědí a bez přemýšlení ji jdu podrbat, ale pak si uvědomím, že je to nemožné… vždyť mi ji uřízli.“ Tak popisuje fenomén fantomové končetiny člověk, kterému doktoři museli amputovat celou ruku.
Příběhy z americké občanské války
Příběhy fantomové končetiny, tedy pocitu, že v chybějící končetině cítíme bolest, se datují už do dob americké občanské války. V roce 1866, rok po jejím skončení, vyšel v tisku krátký příběh zvaný Případ George Dedlowa, který ve válce ztratil všechny končetiny:
,,Začal jsem trpět tou nejhorší možnou bolestí v levé ruce, hlavně pak v malíčku. Bolest byla natolik reálná, že bylo snadné zapomenout, že mi ta část těla chybí. V noci jsem se často snažil jednou chybějící rukou dotknout té druhé.“
Podobných příběhů se po skončení války vyrojilo velké množství, Dedlowův ovšem rezonoval nejvíc a dostal se až k americkému doktoru Silasi Mitchellovi, který v roce 1871 po řadě výzkumů a experimentů pocitům v neexistující části těla dal jméno fantomová končetina.
Natáčení S čerty nejsou žerty: Vážné popálení tří herců ohněm pekelným
Bolest, svědění, mravenčení
Co vlastně za tímto záhadným pocitem stojí? Dlouhá léta se věřilo, že při amputaci či ztrátě končetin se přerušená a podrážděná nervová zakončení na pahýlech zanítí a vysílají do mozku signály, které si mozek může vyložit jako bolest, mravenčení nebo například svědění.
Stejný pocit může vyvolat i ztráta orgánu, například slepého střeva, prsou po mastektomii, zubů, dokonce i oka (to se nazývá syndrom fantomového oka – pozn.red.).
V minulosti si doktoři s pacienty nevěděli rady, tradiční léčby nezabíraly, a tak se v některých případech pokusili amputovat pahýl, o němž se domnívali, že je zdrojem a iluzí bolesti. To ovšem pacientovi jenom přitížilo a kromě přetrvávajícího pocitu v amputované končetině začal cítit i fantomový pahýl.
Alžběta I: Za neposkvrněností Panenské královny stál zřejmě zdravotní problém
Zrcadlová krabice
Moderní medicína se příznaky fantomové končetiny snažila vyléčit či alespoň zmírnit léky, stimulací míchy, hypnózou, akupunkturou nebo vibrační terapií, avšak rozsáhlé průzkumy u pacientů s amputovanými končetinami ukázaly, že tyto metody jsou neúčinné.
V 90. letech minulého století vyvinul Dr. Vilayanur Subramanian Ramachandran metodu zrcadlové krabice a zrcadlové terapie. Při této metodě pacient díky odrazu v zrcadle vidí zdravou končetinu na místě chybějící. Končetině v odraze pak „pošle“ všechny fantomové pocity a díky vizuální zpětné vazbě může pohybovat neexistující končetinou, kdykoliv pohne tou zdravou. Tato terapie se při častém opakování ukázala nejúčinnějším způsobem, jak zmírnit příznaky fantomové končetiny, v jednom případě se pacient pocitů nadobro zbavil.
Stalinův syn Jakov: Neunesl otcovo pohrdání a zradu a spáchal sebevraždu
Skutečná příčina fantomové končetiny však dodnes není známá, někteří vědci v čele s Dr. Ramachandranem jsou přesvědčeni, že mozek má v sobě zakódovanou šablonu přesného počtu plně vyvinutých končetin a pokud z těchto částí těla nedostává signály, vysílá naopak smíšené signály, kterými se snaží zjistit, co se vlastně děje.
