Achnaton – letmý pohled do starého Egypta
Na trůn faraon Achnaton (též Amenhotep IV.) jako panovník 18. dynastie usednul zhruba v šestnácti letech po smrti staršího bratra Thutmose. Nejdříve to mohlo být, dle údajů, které se liší, v roce 1351 př. n. l., nejpozději v 1359 př. n. l. Jeho hlavní manželkou byla krásná a slavná Nefertiti. S ní měl šest dcer. Druhá – vedlejší byla Kija, která mu porodila jediného syna – Tutanchamona, ač to nelze zcela věrohodně prokázat. Potomků zplodil, jak se předpokládá víc, a možná i se svou nejstarší dcerou Meritaten.
Jisté však je, že jako náboženský reformátor, v českých zemích by ho nazvali kacířem, zapověděl po staletí uctívaná božstva. Zavedl kult boha Atona, jako jediného stvořitele a krále všeho pozemského i nadpozemského bytí. A Achnaton se sám prohlásil za jeho ztělesnění. Historici to vysvětlují jeho snahou omezit vzrůstající moc kněží Amonova chrámu. Možná v tom ale hrál i vliv mladé Nefertiti či tajemná mystika, která Atona obklopovala a Achnatona přitahovala od mládí. Možná to mohlo souviset s jeho vrozenou vadou…
Po stopách faraonovy „deformace“
Egyptské rytiny, nástěnné malby i kresby, sochy a plastiky měly po staletí svůj typický rukopis a postavy se obvykle zobrazovaly z profilu. V období vlády Achnatona se objevil na krátkou dobu neobvyklý umělecký styl, kterému se v moderní egyptologii říká amarnský. Název je odvozený od archeologického naleziště el-Amarna, kde Achnaton vybudoval stejnojmenné hlavní město. Podstatné je, že všechny sochy a rytiny zobrazují Achnatona s nezvykle protáhlým obličejem, velmi tenkým krkem a dlouhými končetinami. A také pro muže netypickou – širokou ženskou pánví, kulatým bříškem a velkými hýžděmi. Dokonce s ňadry! Možná šlo jen o „dobový“ amarnský styl, ale...
Na rekonstrukci skutečné tváře Achnatona se můžete podívat na následujícím videu:
Achnatonův styl očima odborníků
Mnozí badatelé se dle rytin a soch Achnatona domnívají, že trpěl vrozenou vadou. Mohlo jít o poruchu pojivové tkáně, tzv. Marfanovův syndrom. Projevuje se mnoha příznaky. Mezi nimi to jsou právě dlouhé tenké končetiny a prsty, oční vada a postižení srdce a cév. Britský archeolog a egyptolog Carl N. Reeves se domnívá, že za reformou „jednoho boha“ může stát nějaká forma slepoty, která s touto nemocí souvisí. Panovník neviděl bohy, které chtěl vidět, protože jednoduše měl špatný zrak. Tak si zřejmě vybral jednoho, kterého představoval on sám. Nemocné srdce a cévy by mohly být vysvětlením jeho úmrtí v mladém věku třiceti let.
Následující video ukazuje rekonstrukci ve photoshopu:
Někteří lékaři usuzují, že jeho neobvykle protáhlý obličej mohla způsobit kraniosynostóza, což je deformace způsobená předčasným srůstem lebečních švů. A pak je tu ještě, jak ukazují sochy, jeho androgynní vzhled – výrazné mužské i ženské znaky, které jsou výsledkem genetická mutace. Tu zatím vědci plně nevysvětlili, ale mohla souviset s aromtázou. Velká část jeho mužských hormonů se změnila na ženské. Měl tak ženskou postavu. Pokud se pozorně zadíváte na videa, zjistíte, že ženské rysy má i jeho tvář.
Achnatonovy ostatky archeologové dosud neobjevili, a tak předpokládaná postižení zatím nelze vědecky prokázat.
Zdroje: www.thenotsoinnocentsabroad.com, www.nbcnews.com, www.medicine.yale.edu
