Pepi II. (asi 2222–2153 př.n.l.) nastoupil na egyptský trůn jako šestiletý chlapec a po dobu jeho nezletilosti za něj vládla maminka. Malý faraon byl všemi hýčkán a rozmazlován, vždy dostal, co si zamanul. Dokonce i živého trpaslíka.
Muže neobvykle malého vzrůstu zajal obchodník Harkhuf na území dnešního Súdánu a napsal o tom králi zprávu. Tehdy devítiletý Pepi mu s dětskou nedočkavostí poslal nadšenou odpověď: "Musíš mi ho přivést živého a zdravého, aby potěšil srdce krále Horního a Dolního Egypta. Bude-li s tebou cestovat na lodi, vyber spolehlivé muže, kteří si sednou z každé strany vedle něj a budou dávat pozor, aby nespadl do vody. Když bude spát, kontroluj ho desetkrát za noc, protože Moje Veličenstvo touží vidět tohoto trpaslíka mnohem víc než všechny poklady Sinaje a Puntu."
Léta ubíhala, z Pepiho II. se stal muž, ale dětinská touha po zábavě ho neopouštěla. Bylo mu jedno, že jeho vojevůdci pořádají vojenské výpravy bez jeho svolení, nezajímalo ho, že egyptské kraje žijí vlastním životem a on jako faraon nemá u jejich správců žádnou autoritu. Země chudla, královská pokladna se vyprazdňovala, ale Pepi II. si pořád užíval života v luxusu.
Osud trpaslíka, jehož dostal darem v dětství, není znám. Faraon ho však zřejmě považoval za neživou hračku, se kterou mohl nakládat podle libosti, protože podobný přístup později uplatňoval i vůči otrokům. Traduje se, že v jeho blízkosti vždy muselo stát několik nahých mužů, jejichž těla byla natřena medem, aby jako živé mucholapky faraona chránili před dotěrným hmyzem.
Je až s podivem, že se rozmazlený a neoblíbený Pepi udržel v čele Egypta přes 60 let. Zemi po sobě zanechal rozvrácenou a jeho nástupcům se ji podařilo sjednotit až o dvě století později.
