Video: Podívejte se, jak vypadal faraon Ramesse II., manžel krásné Nefertari

Mumie faraona Ramesse II.

Mumie faraona Ramesse II.

Foto: Profimedia.CZ

Faraon Ramesse II. právem získal přízvisko Veliký. Za 66 let své vlády vystavěl nová města a chrámy, rozšířil egyptské území, zplodil více než 100 dětí a uzavřel historicky první mírovou smlouvu s nepřáteli, která byla dokonce dodržována. Díky míru kvetl obchod a zemi se dařilo. A protože se nám dochovala faraonova mumie, můžeme si dnes představit jeho tvář.

Mumie Ramesse II. byla objevena již roku 1881 v Údolí králů a váže se k ní kuriózní historka. Když ji vědci v roce 1974 převáželi do Paříže, aby zde mohla být odborně zbavena plísní, stát ji na cestu vybavil egyptským pasem. Do kolonky "povolání" úředníci napsali: Král (zesnulý).

Šlo zřejmě o nejstaršího Egypťana, kterému byl kdy vystaven cestovní dokument. Ramses II. totiž žil a panoval už ve 13. století př. n. l. Na svou dobu se dožil neobvykle vysokého věku - v době smrti mu mohlo být 82, nebo i dokonce 92 let. Stopy po zhojených zraněních na jeho ostatcích naznačují, že prošel mnoha bitvami a ze všech utržených šrámů se dokázal zotavit. Na stará kolena ho ale trápila artróza, kornatění tepen a vážné záněty dásní, jimž možná nakonec i podlehl.

Podívejte se, jak vědci zrekonstruovali jeho podobu:

Zdroj: Youtube

Z 200 žen miloval jen jednu

Ramesse II. přežil mnoho svých manželek, konkubín i dětí. Jeho harém čítal přes 200 žen, které mu porodily více než 50 synů a 53 dcer. Opravdovou láskou jeho života se však stala královna Nefertari, s níž se oženil už ve velmi mladém věku, když byl ještě korunním princem. Po nástupu na trůn ji učinil první dámou Egypta, nesoucí titul Ta, pro kterou svítí slunce.

Cheopsova pyramida v Gíze

Pyramidy mohou vyrábět energii a mohly být obřími elektrárnami, tvrdí vědci

Z dochovaných písemných památek vyplývá, že se Nefertari dokonce aktivně angažovala v politice a diplomacii. Manželovi pomohla vyjednat mírovou smlouvu s Chetity a tamní královně posílala přátelské dopisy a dary. Bohužel už v 25. roce faraonovy vlády ji zradilo zdraví a předčasně zemřela. V roli královny ji nahradila její dcera Esetnofret - jak je známo, v egyptských královských rodinách nebyl incest žádným tabu.

Byla to nakonec Esetnofret, kdo přivedl Ramessemu na svět následníka trůnu; nikdo z předchozích synů nedokázal dlouhověkého faraona přežít.

Po smrti nenašel klid

Vzhledem ke své dlouhé a úspěšné vládě byl Ramesse II. v Egyptě dlouho oplakáván a slaven. Jeho nabalzamované tělo bylo uloženo do honosné hrobky v Údolí králů, kde ale nesetrvalo navěky. Již za vlády 18. dynastie se mumie přestěhovala do prostší dřevěné rakve a našla nové místo odpočinku v lépe střežené královské skrýši.

Egyptologové se původně domnívali, že faraonové Nové Říše tento přesun uskutečnili z bezpečnostních důvodů. Královské hrobky byly vděčným terčem zlodějů, kteří se nerozpakovali poškodit jak sarkofágy, tak mumie. Nová analýza archeologických nálezů a textů však ukázala, že v období Nové Říše Egypťané ztratili přístup ke zlatým dolům a nedařilo se jim ani dovážet vzácné dřevo. Pro výzdobu vlastních hrobek proto faraonové tajně "recyklovali" pohřební výbavu svých předků.

Ramesse II. byl tedy posmrtně okraden a dnes se musí spokojit s kouskem místa v káhirském muzeu. Jeho pozoruhodná životní dráha však alespoň nezůstává zapomenuta. Naopak, jde o jednoho z nejznámějších faraonů všech dob.

Zdroje: https://www.history.com/, https://www.stoplusjednicka.cz/, https://www.arce.org/