Toto video vás seznamuje s tvářemi čtyř osobností starověkého Egypta, které se podařilo zrekonstruovat usilovným pozorováním soch a oddělením mýtů a mylných představ od reality. Bez určitých historických souvislostí se ale neobejdeme.
Achnaton – muž s ženským tělem. A co jeho tvář?
Achnatonova socha, díky níž vznikla i jeho nová tvář, je vystavená v Egyptském muzeu v Káhiře.
Při pohledu na ztvárnění Achnatona asi každého z nás napadne, proč měl tento velmi vlivný mužský faraon až zarážejícně ženskou postavu? Pravdou je, že na vině mohla být kombinace nejrůznějších genetických mutací, díky nimž měl tento androgynní vzhled a deformovanou hlavu. Odborníci tvrdí, že právě genetická mutace způsobila, že faraonovo tělo přeměňovalo více mužských hormonů na ženské, než bylo potřeba.
Achnaton nebyl zrovna nejmužnějším faraonem. A stejně jako jeho tělo, ani faraonova hlava nebyla obvyklá, ale deformovaná kvůli stavu, při kterém v raném věku dochází ke srůstu lebečních kostí. Na sochách a obrazech je Achnaton zobrazen jako člověk s dlouhým, štíhlým krkem, dlouhým obličejem s ostrou bradou, úzkýma, mandlovýma očima, plnými rty, dlouhýma rukama a prsty, zaoblenými stehny a hýžděmi, měkkým břichem a zvětšenými prsy. Jeho zvláštní vzhled byl obzvláště nápadný z počátku jeho vlády, kdy jej dokonce jedna ze soch zobrazuje nahého a bez jakýchkoli genitálií.
Ač měl tedy Achnaton androgynní vzhled a ženskou postavu s širokými boky a prsy, zplodil šest dcer a nesmazatelně se zapsal do dějin Egypta. Rozbil konvence egyptského umění tím, že se zobrazoval v hřejivých rodinných scénách se svou ženou a dětmi a zobrazoval sebe i zbytek královské rodiny mnohem lidštěji a naturalističtěji než kterýkoli z jeho předchůdců. Navíc se dodnes spekuluje i o tom, zdali byl synem nebo nevlastním bratrem chlapeckého faraona Tutanchamona.
Spolu se svou ženou Nefertiti zavedl ve starověkém Egyptě revoluční formu monoteismu.
Podle vědců navíc Achnaton trpěl Marfanovým syndromem, genetickou poruchou vyznačující se prodlouženými rysy, včetně prstů a obličeje.
Sedící písař
Tato známá socha je nyní v pařížském muzeu Louvre, a podle ní byla vytvořena i tvář ve videu. Právě tvář je totiž nejvýraznějším aspektem celé sochy. Oči, jimž byla věnována zvláštní pozornost, jsou vymodelovány se spoustou detailů a zhotoveny z kousků červeně žíhaného bílého magnezitu. Ty pak byly vykládány dále kousky leštěného seříznutého horského křišťálu, jehož zadní strana je pokryta vrstvou organického materiálu. Ten jednak dodává duhovce modrou barvu, tak slouží i jako lepidlo. Každé oko drží na svém místě dvě měděné spony. Obočí je vyznačen jemnými linkami tmavé organické barvy.
Realistické rysy obličeje velmi kontrastují se strnulejším a poněkud méně detailním tělem. Písař má měkké tělo s mírnou nadváhou, což naznačuje, že je dobře zajištěný a nemusí vykonávat žádnou fyzickou práci. Ruce, prsty a nehty sochy jsou jemně modelované. Ruce jsou v psací poloze. Sedí v poloze se zkříženýma nohama, která by mohla být jeho běžným postojem při práci.
Sedící písař je známá malovaná vápencová socha, známé dílo staroegyptského umění. Socha byla objevena v Sakkáře v roce 1850 a je datována do 4. nebo 5. dynastie. Má oči vykládané horským křišťálem, magnezitem (uhličitanem hořečnatým), slitinou mědi a arsenu a bradavky má ze dřeva.
Představuje muže v sedící poloze, oblečeného do bílého kiltu nataženého ke kolenům, který drží v ruce napůl srolovaný papyrus.
Busta královny Nefertiti
Hatšepsut a Nefertiti
Jedná se o dvě z nejvýznamnějších egyptských panovnic.
Tvář královny Hatšepsut byla zrekonstruována z významné sochy a s podivem je, že zatímco Achnaton vypadal jako žena, Hatšepsut, královna 18. dynastie, naopak vždy v titulatuře i na vyobrazeních vystupovala jako muž a svoji funkci dokonce zdůrazňovala mužským oblečením včetně připínání si nepravého vousu při ceremoniálních akcích. I proto je rekonstrukce její tváře zarážející – je neuvěřitelně krásná. I ona si vzala svého nevlastního bratra Thutmose II. a měla s ním dceru, nikoli mužského potomka. Hatšepsut byla velmi vzdělaná a říši spravovala dobře.
Poslední tvář pak patří královně Nefertiti a je zrekonstruována z nejznámější bysty, která je zároveň jedním z nejkopírovanějších staroegyptských děl. Zhotovil ji Thuthmos, v jehož dílně byla busta nalezena. Nefertiti byla královnou 18. dynastie ve Staré egyptské říši a manželkou Achnatona. Oba vládli Egyptu v jeho nejzářivějším období, o něž se zasloužili nebývalou měrou. Proslavili se nábožesnskou revolucí, kdy zavedli víru v jediného boha – Atona, Slunečního boha. Tvář Nefertiti je velmi vznešená, jako byla její nositelka.
Rekonstrukce tváří těchto známých egyptských osobností patří k nejoblíbenějším materiálům. Snad vás video také zaujalo.
Zdroje:
www.nbcnews.com, en.wikipedia.org/wiki/The_Seated_Scribe, www.heptune.com/Marfans.html,en.wikipedia.org/wiki/Nefertiti, en.wikipedia.org/wiki/Hatshepsut
