Egyptští králové se snažili zplodit děti nejen se svými sestrami, ale i s dcerami. A rozhodně se přitom nespoléhali na jedinou vyvolenou. Dokonce ani Achnaton, který se rozloučil s tradičním náboženstvím a uctíval jediného boha Atona, se neomezil na plození potomků s milovanou kráskou Nefertiti. Královna mu ostatně přivedla na svět jen dcery. Nástupce trůnu Tutanchamon se pravděpodobně narodil králově vlastní sestře Kije.
Rozštěp patra a koňská noha
Právě na Tutanchamonovi odborníci obvykle demonstrují genetické vady způsobené incestními vztahy mezi faraony. Panovník trpěl stejně jako jeho otec rozštěpem patra a po dědečkovi zdědil tzv. koňskou nohu, což je vada, při které postižený nemůže došlápnout na plné chodidlo. Při chůzi se zřejmě musel opírat o hole, jež se našly i v jeho hrobce. Život mu dále ztěžovala slabá imunita, kvůli které se špatně vypořádával s malárií.
Vědci se dlouho nemohli shodnout na příčině jeho úmrtí. Obecně přijímaná je dnes verze, že Tutanchamon zemřel na následky úrazu. Mohl být například rozdrcen bojovým vozem nebo z vozu nešikovně spadnout. S jeho smrtí v pouhých 19 letech se každopádně nepočítalo, protože hrobka byla vystavěna narychlo, dělníci dostali šibeniční termín 70 dnů.
Podívejte se na faraonův hrob a jeho poklady:
Dědice po sobě Tutanchamon nezanechal. Po vzoru svých předků se oženil se svou poloviční sestrou Anchesenamon, jejíž matkou byla Nefertiti. Narodila se jim dvě děvčátka, avšak jedno z nich přišlo na svět už mrtvé a druhé zemřelo těsně po porodu. Spekuluje se, že k jejich úmrtí mohla přispět genetická vada neslučitelná se životem, která se projevila následkem incestu.
Co trápilo Kleopatru?
Svatby mezi sourozenci byly typické rovněž pro dynastii Ptolemaiovců, jejíž poslední panovnicí byla slavná Kleopatra. Britský historik Peter Green rod charakterizoval slovy: "Ptolemaiovci byli degenerovaní: sobečtí, lakomí, vražední, slabí, hloupí, zlí, smyslní, pomstychtiví... a trpící genetickými deformacemi."
Pro egyptology je nicméně velmi obtížné určit, o jaké genetické vady šlo. Faraoni bývají na mincích vyobrazeni s nepřirozeně protáhlými krky a velikýma očima, z čehož někteří vědci usuzují, že mohli trpět poruchou štítné žlázy. Skeptici ale připomínají, že mohlo jít jen o tradiční způsob uměleckého ztvárnění a nikoli o skutečnou podobu panovníků. V portrétech faraonů ostatně hrála důležitou roli symbolika - například výrazný nos a brada vyjadřovaly sílu a moc. Právě proto také chudák Kleopatra vypadá na mincích tak trochu jako ježibaba.
Z dobových pramenů jen víme, že Ptolemaiovci trpěli morbidní obezitou. To ovšem mohlo být dáno i nezdravými stravovacími zvyklostmi v rodině. Odborníci rovněž spekulují o dědičných duševních chorobách, které se mohly projevit mimo jiné sklonem k vraždění vlastních sourozenců (zmíněná Kleopatra se postupně zbavila všech), avšak ani tyto dohady nejsou podložené. Jak argumentuje kanadská profesorka helénistických studií Sheila Ager, vraždy v rodině byly u Ptolemaiovců způsobeny spíš výchovou a nutností zbavit se konkurence při uzurpaci moci. Geny v tom nemusely hrát žádnou roli.
Ke zkoumání dědičných chorob v egyptských královských dynastiích nám zkrátka chybí prameny a dobře zachovalé mumie. Případ Tutanchamona, který si vzal s sebou do hrobky celou lékárničku, nicméně dokazuje, že faraoni zdravím zrovna nepřekypovali.
Zdroje: lawaspect.com, www.medicalbag.com
