„Dcera Re, milovaná Amun" byla druhou královskou manželkou Setiho II. Jejich spojení zůstalo bezdětné. Po smrti faraona se stala první regentkou Merenptaha Siptaha, nevlastního bratra zesnulého panovníka. Byl to promyšlený krok. Chlapec měl pouhých šest let a jeho chatrné zdraví slibovalo, že sám vládnout nedokáže.

Na trůn si však brousil zuby i vlivný vezír a kancléř Chancellor Bayem. To se Tausret nelíbilo. Šest let plánovala, jak „hlavu tělesné stráže Velkého krále Egypta“ odstranit. Nakonec se jí to podařilo. Nápisy na fragmentech střepů nalezené francouzkým egyptologem Pierrem Grandetem prozrazují, že regentka ho obvinila za palácové spiknutí a následně nechala popravit.

Faraonka Tausret

Když Siptah po deseti letech vlády zemřel, Tausret na nic nečekala. Ihned po jeho smrti se prohlásila za královnu v pozici panujícího faraona. V čele egyptského lidu vydržela ještě dva roky. „I přesto, že období jejího regenství i samotného panování je nazýváno jako ´Prázdné´, zdá se, že jako vládkyně byla všeobecně přijímána. Její jméno bylo dokonce nalezeno i za hranicemi země. V tyrkysových dolech na Sinaji, v Libanonu a Núbii," píše Richard Wilkinson ve své knize Tausret: Zapomenutá královna a faraon Egypta.

Zdroj: Youtube

Jako faraon se Tausret řídila vzorem Sobekneferu a Hatšepsut a ve svých titulech používala kombinaci ženských a mužských prvků. Někdy je označována jako „Syn boha Re“ někdy jako „Dáma dvou krajin“. Za její vlády byly získány tři ložiska drahých kovů a kvetl i obchod s Asií. Na konci jejího panování se však stalo něco nečekaného.

Země v chaosu

Sloní stéla datovaná na začátek 20. dynastie a Velký Harrisův papyrus z vlády Ramesse IV. tvrdí, že kolem roku 1190 př. n. l. do Egypta vtrhli lidé z Blízkého východu. Oba texty naznačují, že po nečekané invazi následovaly „prázdné roky bez krále, kdy byl Syřan jménem Irsu u moci". Chrámy měly být drancovány a Bohové zapomenuti.

Dlouho se předpokládalo, že faraonka opustila trůn dobrovolně a tímto krokem byl ukončen rozklad vládních struktur. Nastala ztráta vlivu ve vazalských zemích a období chaosu. Ostrakon označovaný jako CG 25125 ale zobrazuje Tausret jako bojovnici střílející šípy proti nepříteli.

Je tedy možné, že se „Dcera boha Re" postavila proti asijské armádě a zakladateli 20. dynastie Setnachtovi, o němž se šeptá, že ji sesadil a zároveň se její jméno snažil vymazat z historie. Tausret tak nemusela být tou, která přivedla Egypt do záhuby. Historie mohla být úmyslně pozměněna.

Zdroj:

www.academic.oup.com, www.ancientegyptonline.co.uk, www.en.wikipedia.org