Kultura Sanxingdui byla pravděpodobně součástí starověkého království Shu, které leželo na území dnešní provincie S'-čchuan. Až do roku 1927 o její existenci nikdo nevěděl.
V té době se farmář a majitel pozemku, nacházejícího se asi 4 km severovýchodně od Nanxing Township, rozhodl, že vyhloubí zavlažovací příkop. Sedl do bagru a začal kopat. Po pár hodinách práce narazil na velkou skrýš nefritových relikvií. Vzácný nález však neoznámil úřadům. Poklad posbíral a prodal.
O tři roky později byl na objev upozorněn anglikánský misionář Vyvyan Donnithorne. Kontaktoval profesora geologie na West China Union University Daniela Sheets Dyea. Společně místo navštívili, vyfotografovali a změřili. O tři roky později byly zahájeny první archeologické vykopávky.
Civilizace Sanxingdui
Vědci však nic zvláštního nenašli a až do roku 1986 se na lokalitu zapomnělo. Během léta toho roku ale stavební dělníci náhodou odkryli dvě ohromné skrýše obsahující tisíce zlatých, bronzových, nefritových a keramických artefaktů, které byly rozbity a rituálně pohřbeny. Světlo světa spatřily sochy lidí i zvířat, masky, opasky, sekery, prsteny, nože, předměty ze slonoviny a škeblí.
Badatelé byli ohromeni. Nikdy předtím podobné předměty neviděli. Odhalení tajemství civilizace Sanxingdui již nic nebránilo. Postupně bylo odkryto osm hlubokých jam a lichoběžníkové město s vysokými hradbami obklopenými vodními kanály. Ty s největší pravděpodobností sloužily k obraně, regulaci povodní, vnitrozemské plavbě i k zavlažování.
Mezi nejvzácnější nález však patří 280 gramů vážící fragment zlaté masky. Jako celek mohla mít až půl kila, což s ní dělá jednu z nejtěžších památek z té doby. Důležitý je ale také objev zbytků hedvábí, jež napovídají, že starověké království Shu stálo na počátku vzniku celého obchodu s touto luxusní látkou.
Hedvábná stezka
Archeologové předpokládají, že obyvatelé Sanxingdui nosili hedvábí během obětních obřadů. „Vlákno mohlo sloužit jako médium pro komunikaci mezi nebem, zemí, člověkem a bohem,“ vysvětluje šéf Institutu pro výzkum kulturních památek a archeologie provincie S'-čchuan Tang Fei.
Odborníci zároveň při výkopech objevili velké množství rumělky, která se hojně používala jako barvivo. Předpokládají tak, že jí bylo hedvábí obarveno nebo jí byla látka popsána. Mohla se tak stát nosičem starověké kaligrafie.
Zdroj:
