Nad Mléčnou dráhou se vznášejí záhadné obří bubliny. Podívejte se na tu krásu

Fermiho bubliny.

Fermiho bubliny.

Foto: Profimedia.cz

Patří mezi dvě z nejpodivnějších a nejkolosálnějších struktur v naší galaxii. Rozprostírají se podél středu Mléčné dráhy v obrovském tvaru přesýpacích hodin až 25 000 světelných let nad a pod galaktickou rovinou. Nové výzkumy konečně odhalují, jak záhadné bubliny vznikly.

Jmenují se Fermiho a eROSITA bubliny. První zmiňované objevili astronomové v roce 2010. O deset let později jiný tým vědců odhalil na stejném místě bubliny eROSITA.

I přesto, že se vzájemně překrývají, skládají se z odlišných látek. Fermiho bubliny jsou naplněné ultrarychlými částicemi zvanými kosmické záření. Zaznamenat je lze pouze teleskopy, které dokáží zachytit vysokoenergetické gama záření. Bubliny eROSITA tvoří žhavý plyn a jsou viditelné jako rentgenové záření.

Sluneční soustava.

Vesmírná hádanka: Na které planetě kromě Země byste žili nejdéle bez skafandru?

Vědci dlouho netušili, jak masivní struktury vznikly. Jedna z teorií předpokládala, že se objevily po extrémně silné explozi supernovy poblíž středu Galaxie. Druhá z hypotéz vysvětlovala, že byly vyplivnuty ze supermasivní černé díry Sagittarius A* vážící asi 4 milion Sluncí.

Femiho a eROSITA bubliny

Až letos se odborníkům podařilo jejich vznik nasimulovat. „Dokázali jsme namodelovat interakci mezi vysokoenergetickými částicemi produkujícími gama záření a plynem v Mléčné dráze, které tvořící rentgenové záření," říká odborná asistentka na Národní univerzitě Tsing Hua na Tchaj-wanu Karen Yang.

Pomocí tvaru, velikosti a spekter obou bublin vědci vypočítali množství energie potřebné k jejich nafouknutí do jejich současných proporcí. Zjistili, že mohly vzniknout pouze díky silnému a vleklému výbuchu černé díry.

Na Marsu byl možná život.

Mars mohl být kdysi obydlen, tvrdí nová teorie. Život se ukrýval v Kráteru smrti

„Část hmoty ze Sagittariuse A* byla směřována do obrovských, rychle se pohybujících výtrysků. Chovaly se jako urychlovače částic a přeměnily protony a neutrony na vysokoenergetické kosmické paprsky. Ty letěly vesmírem a začaly plnit Fermiho bubliny," uvedli výzkumníci. Pak vybuchly a vytvořily masivní rázovou vlnu plnou zahřátého plnynu svítící rentgenovým zářením. Tak se zrodily bubliny eROSITA.

Tajemství krásných struktur

„Podle našeho odhadu byla galaktická černá díra pěkně hladová," směje se Karen Yang. „Během 100 000 let spotřebovala materiál o váze asi 1 000 až 10 000 hmotností Slunce."

Zdroj: Youtube

Pokud jsou modely přesné, napovídají, že černá díra v centru naší galaxie, dnes relativně klidná, byla kdysi zuřivým Otesánkem. Vědcům se tak nabídl bližší pohled na to, jak Mléčnou dráhu formovala.

Zdroj:

www.livescience.com, www.sciencemag.cz