V roce 1950 se fyzik a nositel Nobelovy ceny Enrico Fermi zeptal svých kolegů, kde asi mohou být mimozemšťané. Zabýval se totiž rozlehlostí vesmíru a bylo pro něj více než zřejmé, že inteligentní civilizace schopné radioastronomie a mezihvězdného cestování by měly být rozesety po vzdálených hvězdách. Ve Fermiho době však žádné důkazy o existenci takových civilizací neexistovaly - což vlastně platí dodnes.
Fermiho paradox je termín používaný k popisu nedostatku důkazů o mimozemském životě tváří v tvář vesmíru, který by jím měl podle všeho překypovat. Nikde však nejsou k mání jasné důkazy mimozemské technologie a ani radioteleskopy nezachytily hlasy z jiných světů.
Vyspělá civilizace nemůže přežít
K vyřešení Fermiho paradoxu bylo navrženo už mnoho hypotéz. Všechny ale zůstávají neprokázané. A v devadesátých letech 20. století formuloval Robin Hanson další možné vysvětlení naší zdánlivé osamělosti ve vesmíru - teorii, která vešla v platnost jako Velký filtr.
V něm by mimo jiné mělo stát, že aby byl život ve vesmíru skutečně možný, musí jakákoliv civilizace splnit několik základních kroků. Ty musí být "kritické" a alespoň jeden z nich pak musí být vysoce nepravděpodobný.
Předpokladem Velkého filtru totiž je, že existuje alespoň jedna překážka, která je tak vysoká, že ji prakticky žádný druh nemůže překonat a přejít k další. Aby tedy podobně vyspělá civilizace mohla vzniknout, musí být například schopná vyvinout život samotný nebo být schopná vytvořit vyspělou technologii potřebnou pro kolonizaci vesmíru.
Lidstvo má zatím štěstí
Jako lidé sice zatím nejme schopni mezihvězdného cestování v tom pravém smyslu slova, ale jsme schopni radioastronomie. To znamená, že jsme relativně technicky zdatná civilizace. Dalších podobných civilizací by tak dle stáří vesmíru mělo existovat poměrně mnoho.
Co je skutečně Velký filtr se podívejte v tomto videu:
Astronomové však dosud nenašli žádné důkazy o existenci podobných civilizací. Když se podívají ke hvězdám, vidí jen ohlušující ticho.
Vědci také nevylučují schopnost abiogeneze, což je vznik života z neživota. Nevylučují ani vznik spontánního života, jako důkaz Velkého filtru. Drtivá většina těchto případů však nekončí dál, než u jednoduchých jednobuněčných organismů. A ty jsou pro samotný vznik nového vyspělého života stále dost málo.
Vesmír tak může být plný bakterií, ty však jsou na vznik vyspělé civilizace příliš malými pány.
Stejné je to také s případným zánikem civilizace. Ty vyspělé jsou schopné sebedestrukce na základě vyspělých technologíí, jako je umělá inteligence, nanotechnologie nebo stroj soudného dne. Samo lidstvo je pak schopné zničit samo sebe také prostřednictvím globální termonukleární války. Nikdo však netuší, zda k takovým událostem již nedochází a možnosti případného vymírání tak nejsou v celém vesmíru prakticky nevyhnutelné.
Zdroje:
