Velká bitva evropské armády proti samurajům: čtyřicet vojáků pobilo tisíc róninů

Španělská říše zahájila kolonizaci Filipín v průběhu roku 1521 příchodem průzkumníka Fernanda de Magallanese

Španělská říše zahájila kolonizaci Filipín v průběhu roku 1521 příchodem průzkumníka Fernanda de Magallanese

Foto: Wikimedia Commons, By G. Dagli Orti, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=9

Bitva u Cagayána se zdá být spíše fantasy příběhem než skutečnou událostí. Zřejmě se totiž jedná o jedinou zaznamenanou bitvu mezi evropskou armádou a samuraji, v níž sotva 40 mužů patřících do španělské armády zvítězilo proti tisícovce róninů. Jak je to možné?  

Španělská říše zahájila kolonizaci Filipín v průběhu roku 1521 příchodem průzkumníka Fernanda de Magallanese a brzy zde založila některé ze svých asijských základen pro obchodování se zlatem a stříbrem. Tato místa bohatá na poklady ale brzy přilákala piráty pohybující se v této oblasti. Žádná pirátská loď však neuspěla. Až na jednu. V roce 1580 japonská loď zaútočila na ostrov Luzon a provincii Cagayán, podmanila si místní obyvatele a převzala území do svých rukou. Zděšený guvernér regionu urychleně žádal o pomoc a prosil o záchranu. Prosba byla vyslyšena a k ostrovu mířila flotila se sedmi loděmi a 40 vojáky v čele s kapitánem Juanem de Carriónem.

Na první pohled se může zdát, že pomoc v počtu čtyřiceti vojáků je spíš výsměchem. Jakoby velitel pověřil ty nejméně oblíbené, aby se nalodili, a věřil, že se nikdy nevrátí a bude mít od nich pokoj. To se ale nestalo. Jak je možné, že 40 vojáků přemohlo téměř 1000 smrtících strojů v podobě samurajů? Určitě pomohla skutečnost, že španělská armáda měla lepší zbraně. K poražení nejobávanějších válečníků v Asii ale určitě potřebujete také spolehlivou strategii. Odpověď na tuto otázku skrývá přezdívka, kterou si japonská tradiční historie osvojila pro pojmenování španělských vojáků poté, co byla poražena: wo-cou. Tento výraz znamená „napůl ještěrky - napůl rybí démoni“, což shrnuje taktiku, kterou Španělsko praktikovalo k vítězství jak na moři, tak na souši.

Obřad seppuku

Harakiri: Nesmyslný a extrémně bolestivý způsob sebevraždy čest nezachránil

Bitva začala, jak se na správné piráty hodí, na lodi. Španělé přirazili k trupu sampanu, který ukrýval část samurajů. Začala řežba. Sekalo se, střílelo a házelo přes palubu. Samuraj, který měl na sobě brnění, to měl pak jisté. Jako v legendárních husitských válkách, těžkooděnec byl tažen ke dnu. Španělská flotila pokračovala dolů po řece Cagayán, kde narazila na osmnáct sampanů, které právě vyloďovaly pozemní síly na pirátskou pevnůstku. Nabili děla a začali je ostřelovat. Také si pak vybudovali zákopy a z nich nepřátele pokrývali smrtícími kulkami. Bitva to byla rychlá, jelikož samurajové neměli se svými katanami proti střelným zbraním šanci. K bitvě tváří v tvář došlo jen na chvíli. Celkově Španělé ztratili maximálně 20 vojáků, japonští róninové, rybáři a banditi více než 800 mužů. Bitva u Cagayána se tak vepsala do mysli a dějin Japonců s červeným vykřičníkem: "Nepokoušejte Španěly." (Zdroj: www.fantasticguest.com, prosinec 2019, https://en.wikipedia.org/wiki/1582_Cagayan_battles)

Akční letáky