Historka o tajném experimentu americké armády, na němž se měl údajně podílet i Albert Einstein a Nikola Tesla, vzrušovala příznivce konspiračních teorií po celou druhou polovinu 20. století a řada z nich jí dodnes věří. Torpédoborec měl zmizet vlivem silného elektromagnetického pole a posunout se v čase i prostoru. Objevila se zpráva, že byl v té době na okamžik spatřen ve 440 km vzdáleném Norfolku.
Americké námořnictvo legendu důrazně popřelo a vědecký svět ji označil vzhledem k platným fyzikálním zákonům za úsměvnou pohádku. Na čelo si ostatně klepal už ufolog Morris K. Jessup, který se s historkou seznámil jako první. V roce 1955 mu ji v dopise popsal údajný svědek události, který se podepsal jako Carlos Allende.
Právě Allende také zůstal jediným, kdo kdy o filadelfském experimentu podal písemnou informaci. Téma ale bylo natolik fascinující, že se o něm začali rozepisovat i další autoři. Chybějící důkazy o reálnosti historky vysvětlovali jednoduše tím, že byly včas zničeny americkou vládou.
V roce 1984 příběh posloužil jako námět dobrodružného filmu nazvaného Filadelfský experiment, a tím se ještě více zpopularizoval. O čtyři roky později se středem mediálního zájmu stal muž jménem Al Bielek, který o sobě tvrdil, že je jedním z přeživších námořníků. Po experimentu mu prý byla vymazána paměť, ale při sledování filmu se začal na události matně rozpomínat.
O poznání střízlivější svědectví vydal Edward Dudgeon, který v roce 1943 pracoval na základně ve Filadelfii jako elektrikář. Podle něho americká armáda skutečně testovala, zda by bylo možné ledoborec Eldridge zneviditelnit, ovšem nikoli v tom slova smyslu, že by fyzicky zmizel z obzoru. Loď měla být "neviditelná" jen pro nepřátelské radary. K tomuto účelu na ni byly připevněny přístroje, které měly vyrušit tzv. magnetickou signaturu lodi. Modrozelené světlo pak mohlo být výsledkem elektrické bouřky či jevu známého jako Eliášův oheň. Další podrobnosti už doplnila jen lidská fantazie.