Vášeň mladého studenta

Příběh zkamenělých ostatků obřího mořského savce se začal psát v roce 1978 v kalifornském městě Rancho Palos Verdes, které leží na vrcholcích útesů poloostrova Palos Verdes. Tehdy mladý Gary Johnson studoval střední školu a jeho snem bylo stát se archeologem. Ve svém volném čase se proto toulal v kaňonech poblíž svého domova a hledal zkameněliny.

A pak jednou přišel jeho šťastný den. Spatřil něco jako velký kámen, který nějak nezvykle trčel ze země. Seškrabal z něho hlínu a uviděl otisk kostí. Tento „kámen“, který vážil kolem pěti set kil, s kamarády ze země vyprostil a na kládách ho převezl na zahrádku domku, kde se svými rodiči bydlel.

Nedoceněný nález

Gary pak celé léto opatrně odstraňoval nánosy až odkryl celou fosilii. Kontaktoval „odborníka“, bohužel to byl nejspíš jen běžný pracovník muzea, který mu řekl, že se nejedná o nic významného. Zklamaný Gary nechal svůj – pro něho vzácný nález – na zahradě. Kam a proč ho opět pracně stěhovat? Během let na svou první fosilii více méně zapomněl.

Druhá kapitola příběhu pokračovala po více než třiceti letech. Tehdy si, nyní už pan Johnson, přečetl článek v novinách, který psal o dvanáct milionů let staré lebce vorvaně o váze přibližně 280 kilo, která byla nalezená u školy Chadwick, jen několik desítek metrů od místa, kde on tehdy našel svou fosilii…

Následující video ukazuje všechny aktéry příběhu velrybích kostic:

Zdroj: Youtube

Šťastný konec

Pan Johnson kontaktoval paleontologa Howella Thomase z Přírodovědného muzea, který byl v článku zmíněný a řekl mu o té své zkamenělině. Ten se přijel na Johnsonův nález podívat. Příběh díky oku nyní již skutečného odborníka nabral obrátky. Jelikož se Johnsonův domek, tedy i zkamenělina nacházely na úpatí rokle, nebylo snadné ji do muzea převézt. Paleontolog Howell požádal o pomoc Johna Camphouse, šerifa okresu Los Anglese. Ten přizval na pomoc Mike Leuma.

Jeho pátrací a záchranný tým dobrovolníků pak pomocí lan a kladek fosilii ze zahrady v rokli vytáhnul a naložil na náklaďák. Leumův tým, který zachraňuje a vyprošťuje zraněné turisty ze svahů, k tomu řekl, že technika, kterou použili, nebyla nijak neobvyklá a používají ji při záchraně běžně, ale „… toto je naše nejstarší oběť. Dobrá zpráva je, že si vůbec nestěžuje a nemusíme ji vozit na pohotovost,“ dodal.

Po třiceti letech tak fosilie konečně zamířila do muzea.

0bří kost se dostala do rukou vědcům a propuklo radostné šílenství. Howell Thomas odhadnul stáří fosilie velryby na 14 až 16 milionů let. Nesmírně cenné však je, že to jsou pozůstatky hrudníku, kostic, čelistní kosti a lebky. Jde tak o jeden z pouhých dvaceti nálezů zkamenělých hrudníků a kostic velryby na světě. Poloostrov Palos Verdes ležel kdysi na dně Pacifiku, proto „… tu nacházíme spousty velrybích zkamenělin. Takže na každém dvorku může nějaká být,“ řekl Thomas. „Fosilie v tomto konkrétním případě je velmi, velmi vzácná... A velmi významná.“

Po letech tak získal uznání za své studentské archeologické nadšení i Gary Johnson.

Zdroje: www.ocregister.com, www.mercurynews.com