Nejdříve ke slavnému vědci
Frank John Fenner byl australský vědec – virolog a mikrobiolog, autor řady vědeckých publikací, studií a výzkumů. Za svůj přínos vědě obdržel mnoho ocenění a medailí. Významnou měrou se podílel i na dohledu na vymýcení smrtelných pravých neštovic a přispěl k potlačení australského králičího moru. Aktivně se zajímal o životní prostředí a byl zastáncem ekologicky a sociálně udržitelného obyvatelstva Austrálie. Založil Centrum pro studium zdrojů a životního prostředí při Australské národní univerzitě a působil v mnoha oblastech, které se týkají životního prostředí.
Zemřel ve věku 95 let v listopadu roku 2010. Krátce před svou smrtí prohlásil, že „Homo sapiens vymře možná dřív než za sto let. A s ním i spousta živočichů...“ Může se tak věhlasný vědec mýlit? Z čeho vycházel?
Značně pesimistické…
„… je to nezvratná situace. Myslím, že už je pozdě,“ dokončil svůj děsivý vzkaz pro budoucí generace Fenner. Domníval se totiž, že veškeré snahy o zmírnění dopadů přelidnění a klimatických změn jsou už marné. Dle něho jsme už v roce jeho úmrtí dospěli do bodu zlomu, ze kterého není návratu a osud lidstva je zpečetěn. Hlavnímu důvody, jak se domníval, bude přelidnění a vyčerpání přírodních zdrojů. Čeká nás boj o potraviny, k čemuž přispějí klimatické změny, které způsobují jak sucha, tak „mokra“, která budou pustošit úrodu.
„Čeká nás stejný osud jako obyvatele Velikonočního ostrova…,“ kteří, jak řekl, nadměrně využívali své zdroje, vykáceli si lesy a stromy a přemnožili se. „Vyhyneme,“ řekl, „… ať už teď uděláme cokoli, bude pozdě.“
Frank John Fenner byl australský vědec – virolog a mikrobiolog
Teď optimističtěji…
Nutno přiznat, že se Fenner v podstatě nemýlil. Lidí přibývá, přírodních zdrojů ubývá, a přes veškerá opatření, která se týkají zastavení dopadů na klimatické změny a snahy o záchranu našeho životního prostředí si stále svou planetu zamořujeme a klima se mění. Ačkoli mnoho odborníků nebere jeho varování na lehkou váhu, jsou i tací, kteří to až tak černě nevidí. Jedním z nich je americký odborník, doktor v oboru solární energie Ian O'Neill. Nepochybuje, že svět dnešních dětí bude za pár desetiletí jiný, dle jeho názoru však Fenner nevzal v úvahu moderní technologie – „… to, co člověka dělá člověkem,“ a že do sta let vymřeme považuje za trošku přehnané.
... čeká nás vyčerpání přírodních zdrojů
Nevylučuje, že by případně mohlo dojít k určitému „náhlému zhroucení civilizace“ nebo „rychlému úbytku počtu lidí“, ale vyhynutí znamená, že vymřou všichni jedinci jednoho druhu. Mohlo by k němu dojít v případě, že by naráz postihla lidstvo série katastrof, jako pandemie, jaderná válka, dopad asteroidu či extrémních přírodních událostí… I tak by, byť jen malý počet přeživších, byl schopný dál žít v nezasažených oblastech, přizpůsobit se nehostinnému světu a využít znalostí „technologicky vyspělé generace“, které by jim k tomu pomohly.
„Není pravděpodobné, že by lidská rasa vyhynula bez kombinace obtížných, závažných a katastrofických událostí,“ cituje O‘Neill Tobina Lopese z Coloradské univerzity v Denveru, dle kterého „…vymyslet věrohodný scénář pro vyhynutí celé lidské rasy je poněkud obtížný úkol.“
Od Fennerovy předpovědi uplynulo víc než deset let a svět se změnil asi víc, než mohl předpokládat – v horším i lepším. Ať věříme pesimistické či optimističtější verzi, asi ani vědecké propočty a simulace nedokážou odhadnout, do jaké míry a jakým tempem dokážeme nadměrné využíváních přírodních zdrojů, růst populace a náš vliv na klimatické změny omezit či dokonce zastavit. Dokážou ale odhadnout, co nás čeká, pokud tyto negativní vlivy budou dál pokračovat...
Zdroje: www.express.co.uk, www.dailymail.co.uk, www.nbcnews.com, en.wikipedia.org
