Nejvíce hrdelních trestů v historii Československa bylo vykonáno právě v letech 1945-47 v rámci zúčtování s německými válečnými zločinci. A samozřejmě domácími zrádci a kolaboranty. Mezi tehdejšími katy měl prvenství v počtu poprav právě František Nenáhlo.
Poprava tyrana Franka se odehrála před zraky těch, kteří se museli léta krčit pod jeho příkazy. Jenže Nenáhlo si z tak významné události hlavu nedělal. Zajímala ho jen lahev pálenky. Na záznam z popravy se podívejte zde:
František Nenáhlo
Práci kata získal František Nenáhlo díky známosti s jedním komunistou, kterého potkal během pobytu ve vězení. Byl totiž nevyléčitelný alkoholik s bohatou kriminální minulostí.
Narodil se 19. února 1914 v Domašíně u Vlašimi, a už v roce 1928 - tedy ve svých 14 letech - byl stíhán pro pokus o znásilnění. Již za války byl vězněn kvůli napadení německého poddůstojníka a problémy se zákonem měl celý život. Protože však ještě nebyl plnoletý, například za pokus o znásilnění a krádež nebyl odsouzen. Kvůli problémům s alkoholem mu navíc soud nařídil ochrannou léčbu. Jen těžko se mezitím vyučil zedníkem.
Jeho rodina doufala, že ho srovná vojna, ale ani to se nestalo. Nenáhlo postupně seděl v Praze, Terezíně, Berlíně a Drážďanech. V roce 1944 přešel slovenskou hranici, aby se zúčastnil slovenského povstání, ale i tento počin skončil zatčením. Po osvobození vězňů z pankrácké věznice 5. května 1945 se Nenáhlo aktivně účastnil bojů na barikádách.
Po osvobození sloužil krátce jako četař Revolučních gard, a v listopadu 1945 byl přijat do Sboru národní bezpečnosti. Už od července 1945 byl ale tento kvartální piják nominován pražským magistrátem na post popravčího mistra mimořádného lidového soudu v Praze. A tak, přes kamaráda, získal práci kata a až do října 1946 byl jediným popravčím mistrem v Praze s tabulkovým honorářem 2000 Kčs za popravu.
Rekordních sto poprav
Kariéra kata sice vydržela Nenáhlovi pouhé dva roky, ale za tuto krátkou dobu stihl vykonat stovku poprav, z nichž nejvýznamnější byla právě Frankova. Ale ani tato poprava se – stejně například jako Nenáhlova první – neobešla bez skandálu, jelikož provaz z popravy, jímž byl K.H. Frank oběšen, údajně za velké peníze prodal, aby měl na alkohol. Nenáhlo ale opět vše ustál s věcnou argumentací, že provaz i bílé rukavice, které po každé popravě z pověrčivosti pohodil pod šibenici (aby s tím symbolicky nad smrtí umyl ruce), kupuje před každou popravou za své peníze a jsou tak jeho majetkem.
Na necenzurovanou verzi popravy "krvavého psa" se podívejte tady:
Pod Nenáhlovýma rukama skončil i nástupce Reinharda Heydricha Kurt Daluege. Jeho provaz byl už díky novému pravidlu v bezpečí. Někdo Nenáhla udal a ministerstvo spravedlnosti, vydalo pokyn, že konopné provazy určené na popravy se budou nadále kupovat ze státního eráru a po exekuci budou oprátky archivovány. Kvůli tomuto pokynu se po Daluegově exekuci 23. října 1946 Nenáhlo skoro popral s vězeňskou stráží, která měla provaz zajistit.
Alkohol nade vše
Nenáhlo nedokázal alkoholu odolat. Občas k popravě dorazil pozdě a navíc opilý. K některým popravám dokonce nepřišel vůbec, což znamenalo buďto jejich odklad, nebo ji museli vykonat jeho pomocníci. Nakonec byl František Nenáhlo shledán nepovolaným pro práci kata a byl vyhozen, což jeho život nenávratně svedlo do pekel. Poprvé byl dočasně suspendován v létě 1947, ale našel si místo kata u mimořádného lidového soudu v Praze a Benešově. Teprve v lednu 1949 byl ze služeb resortu spravedlnosti definitivně odvolán. A dal se zpět na dráhu zločinu.
Byl znovu odsouzen k ročnímu pobytu v Jáchymově, kam byl zavřen za krádeže a za podíl na vraždy jakési ženy. Vina mu sice nebyla prokázána, co se ale prokázalo, byla jeho účast na týrání před její smrtí. To pro Nenáhla znamenalo ztrátu zaměstnání národního správce. Kvůli přístupu k alkoholu se nechal zaměstnat v několika hospodách, ale nakonec se musel vrátit k zednické profesi. S pitím nepřestal, takže zemřel na rakovinu a otravu jater v pouhých 47 letech.
Zdroje:
