četba na 3 minuty
Franz Ziereis se narodil 13. srpna 1905. Jeho otec zemřel v první světové válce, ne však na bojišti, pracoval jako drožkář. Z mladíka se rázem stala hlava rodiny a aby mohl uživit sebe i svou matku, musel předčasně opustit školu a začít pracovat.
Naplňující život v armádě
V roce 1924 se po ztrátě zaměstnání rozhodl narukovat do armády. Vyšplhal se na hodnost poddůstojníka, avšak německá armáda o něj neměla přílišní zájem, a po vypršení 12letého závazku ho propustili. Ziereis ovšem chtěl i nadále fungovat v armádě, práce v uniformě ho naplňovala a zvykl si na tvrdý režim.
Záhy po propuštění se přidal k jednotkám SS a stal se výcvikovým instruktorem strážných v koncentračních táborech. Pak se schylovalo k druhé světové válce a své místo mezi dozorčími táborů musel na okamžik opustit a pomoci s okupací Rakouska.
Vrátil se až v roce 1939 a stal se velitelem koncentračního tábora Mauthausen-Gusen. V té době byl už ženatý a měl dítě, takže celou rodinu přestěhoval do krví nasáklých prostorů.
"Osvětimská hyena" Irma Grese: Svůj vztek si vybíjela na krásných vězeňkyních
četba na 2 minuty
Syna učil střílet vězně
Přeživší vězni po osvobození Mauthausenu potvrdili, že se Ziereis vyjímal nekontrolovatelnou krutostí, kterou přenášel i na potomka. Svého 11letého syna učil střílet ze zbraně a jako terče mu posloužili vězni. Nejdřív po nich pálil, když to nejméně tušili, poté si je postavil do řady, čelem k sobě, a syn je měl popravit.
Ve své výpovědi se Ziereis přiznal k dalším činům, jimiž jen podtrhl svůj nezvratný osud: Podílel se na selekci vězňů, kteří měli jít do pojízdných plynových komor, jiné zase umořil těžkou prací hloubením tunelů a prací v kamenolomu, odkud měli po „schodech smrti“ tahat 50kilové kvádry ke stavbě tzv. České zdi. Na kontě měl podle vlastních odhadů 4 000 lidských životů.
Dva dny před osvobozením Mauthausenu, 3. května 1945, dostal znepokojivou zprávu o osvobození jiných koncentračních táborů a blížící se nepřátelské armádě. Vzal ženu a dítě a uprchl do své horské chaty v Horních Rakousích. Je jen záhadou, proč se v chatě zdržel až do osudného dne polapení, 22. května. Tam ho nalézají američtí spojenci. Když se Franz snaží utéct, je třikrát postřelen do břicha.
Vzpoura vězňů od plynových komor v Osvětimi: Nevydrželi a vrhli se na dozorce
četba na 2 minuty
Soud bývalých vězňů
Těžké zranění ho od výslechového křesla nezachránilo. Po několikadenní hospitalizaci v polní nemocnici, kde ho mimo jiné léčil bývalý vězeň Mauthausenu Dr. Koszeinski, se Franz ke všemu přiznal. Rovněž potvrdil vězeňskou spekulaci, že z kůže potetovaných Židů nechal vyrábět stínítka na lampy, pouzdra a knižní obaly.
Vyřčení trestu se nedožil – umírá 25. května 1945. Nenávist přeživších vůči bývalému veliteli tábora s jeho předčasnou smrtí pouze vygradovala a s pomocí židovského lékaře se zmocnili jeho těla a nechali ho pověsit na plot tábora. Odhalenou mrtvolou Franze Ziereise ozdobili nápisem Heil Hitler, znakem SS a na hýždě mu nakreslili dva hákové kříže.
G. Wagner, dozorce ze Sobiboru: "Židy jsem nezabíjel rád, byla to nudná práce"
četba na 2 minuty
