Síla podivných spirál
Optické iluze pracují s tím, co vnímá náš mozek. Přesně řečeno, jde o přímou úměru toho, co vidí naše oči, a jak na to náš mozek reaguje. Pokud vznikne nesoulad mezi celkovým dojmem a vnímáním jednotlivých vjemů, může nás pěkně rozbolet hlava. Na to je třeba se připravit.
S podobným principem pracuje i iluze "proplétání" nebo Fraserův optický klam. Na první pohled proplétající se spirály totiž nejsou víc, než nakloněné čtverce. Právě ty stojí za snahou pochopit, jak pracuje vnitřní zrakový systém každého z nás.
„Když je člověk konfrontovaný s optickou iluzí nebo jakoukoli jí podobnou scénou, zrakový systém se zajímá o to, jaké oblasti obrazu jsou součástí stejného objektu nebo byly vytvořené stejným procesem," uvedl Alvin Raj, výzkumník z laboratoře počítačové vědy a umělé inteligence na Massachusettském technologickém institutu.
Iluze proplétání, kterou vidíte na našem obrázku, se často využívá k výzkumu, jak vlastně funguje periferní vidění. Jak je lidské oko tyto mechanismy schopné zapojit?
Jakmile lidské oko spatří takový optický klam, vědomě začne posouvat své hranice mezi tím, co vidí, směrem k tomu, jak to celé vnímá mozek. Perspektiva tohoto posunu následně určí, co na obrázku vnímáme za objekt.
Snaha zmýlit smysly
V případě Fraserovy optické iluze dochází k tomu, že zrak dostává protichůdné signály. Projevují se následně tím, že někteří vidí čtverce, jež se sklánějí směrem k sobě, většina z nás se ale nechá oklamat silou spirál.
Pro více informací se podívejte na toto video:
„Periferní vidění nesleduje přesně všechny vizuální detaily, a tak se v některých situacích, jako v této iluzi, zrakový systém dopouští chyb," dodal Raj s tím, že nejsilnější na nás působí právě na periferii, směrem ke středu pak iluze slábne.
Odborníci se shodují, že právě sklon vyobrazených čtverců stojí za tím, co mate naše oči a nutí nás vnímat objekt jako spirálu. Mozek tak reaguje na složité signály, se kterými se setkává.
„Pokud se váš mozek rozhodne, že kruhy na obrázku jsou spirály, pravděpodobně je vnímá v pohybu v různé vzdálenosti od očí," řekl Raj.
Jednoduše řečeno si mozek při pohledu na Fraserovu optickou iluzi začne myslet, že to, co vidíme skrze oči, je pravděpodobně tunel vzdalující se do dálky. Tj. směrem od nás, který lemují dvě spirály proudící každá jiným směrem.
Optické iluze nám často nedají spát. Nutí nás myslet a přijít záhadě, která se prolíná před našima očima, co nejrychleji na kloub. Někdy však trvá celé hodiny, než se nám podaří optický klam skutečně rozlousknout.
Zdroje: www.creativebloq.com, en.wikipedia.org, journals.sagepub.com
