Jedná se přitom o jednu z nejslavnějších Giottových fresek v bazilice svatého Františka z Assisi, fresku číslo 20 v cyklu scén ze života a smrti svatého Františka, které Giotto namaloval ve 13. století. Ďábla na fresce ukryl v detailech mraků v horní části fresky, takže je postava ze země baziliky špatně viditelná, ale na fotografii zblízka se objevuje zřetelně.
Bazilika svatého Františka z Assisi
Hlavní restaurátor baziliky Sergio Fusetti se domnívá, že Giotto pravděpodobně nikdy nechtěl, aby byl obraz ďábla hlavní součástí fresky, a možná ho skryl do mraků jen pro vlastní pobavení anebo chtěl naštvat někoho, koho znal, když ho na obraze zobrazil jako ďábla, jak ukazuje toto video:
O Giottovi v kostce
Giotto di Bondone se narodil se v roce 1266 nebo 1267 ve Florencii a zemřel v lednu roku 1337. O jeho životě se toho obecně ví málo, přestože je považován za muže, který odstartoval italskou renesanci. Hovoří se o něm jako o "nejsuverénnějším mistrovi malířství své doby, který všechny své postavy a jejich postoje kreslil podle přírody". Giotto ve své době dostával od florentské komuny plat a slavný životopisec Giorgio Vasari jej popisuje jako iniciátora "velkého malířského umění, jak ho známe dnes, a to zavedením techniky přesné kresby podle života, která byla více než dvě stě let zanedbávána".
K Giottovým nejslavnějším dílům patří freska v kapli Scrovegni v Padově, známé jako kaple Aréna. Freska zobrazuje život Panny Marie a Krista a je považována za jedno z vrcholných děl rané renesance.
Giotto byl nejen vynikajícím malířem, ale také autorem návrhu florentské kampanily, volně stojící zvonice, která je součástí souboru budov tvořících florentskou katedrálu na náměstí Piazza del Duomo.
Detail ďáblovy tváře.
Fresky a cyklus o svatém Františkovi
V bazilice v klášteře, kde je pohřben svatý František, vytvořil Giotto další nezapomenutelné fresky, které byly naposledy restaurovány po zemětřesení v roce 1997, jež je vážně poškodilo. Objevují se však i názory, že fresky vůbec nejsou Giottovým dílem.
Ač fresky vznikaly už ve starověku, oblíbili si je zejména italští renesanční umělci jako způsob výzdoby velkých nástěnných prostor, například kostelů. Fresky jsou nástěnné malby provedené na stěnách nebo stropech pokrytých tenkou vrstvou ještě vlhké omítky a samotné slovo je odvozeno z latinského výrazu pro "čerstvý". Při tvoření na čerstvě omítnutou zeď se malířský pigment vpíjí do omítky, která se sama stává médiem držícím pigment. Po několika hodinách omítka vyschne a reaguje se vzduchem, což fixuje částice pigmentu v omítce. K nejznámějším freskám patří výzdoba Sixtinské kapli od Michaelangela a Rafaelova malba vatikánské stany.
Více informací získáte v tomto videu:
Zdroje:
www.dailymail.co.uk, en.wikipedia.org/wiki/Giotto, en.wikipedia.org/wiki/Basilica_of_Saint_Francis_of_Assisi
