Fritz Honka neprožil zrovna šťastné dětství. Narodil se v roce 1935 v Lipsku do sociálně slabé rodiny jako třetí z deseti dětí. Jeho otec podporoval komunistické myšlenky, za což ho nacisté poslali do koncentračního tábora. Internován byl také malý Fritz. Oba osvobodila Rudá armáda, ale šťastný rodinný život už byl navždy vyloučen.

Otec po návratu z tábora trpěl zdravotními problémy, které ještě umocnila jeho závislost na alkoholu, a do roka zemřel. Maminka péči o tolik potomků sama nezvládala, a tak je odkládala do dětských domovů. Fritz se už od patnácti let musel ohánět v zednické partě, po roce ale utekl do Západního Německa, kde získal práci na farmě.

Vážná dopravní nehoda v roce 1956 mu znetvořila nos a způsobila trvalou šilhavost. Tento hendikep v něm udusal veškeré sebevědomí, které v jeho případě bylo už i tak dost nízké. Zanedlouho se nicméně oženil, a dokonce zplodil syna. Manželství však bylo bouřlivé a po deseti letech se definitivně rozpadlo. Fritz přestal jevit zájem i o dítě a odstěhoval se do Hamburku.

Právě tady začal jeho konec. Stále víc propadal démonu alkoholu a nebyl schopen navázat trvalý vztah. Začal proto vyhledávat prostitutky. Vybíral si přitom ženy nižšího vzrůstu, protože on sám byl vysoký jen 168 cm a trpěl kvůli tomu jistým mindrákem. Navíc preferoval dámy starší, které už neměly zuby.

V roce 1970 Fritz Honka uškrtil svou první oběť. Byla jí 43letá kadeřnice a příležitostná prostitutka Gertraud Bräuer, jež pozvání do jeho bytu sice přijala, ale sex s opilým podivínem nakonec odmítla. Tím si podepsala ortel smrti. Fritz její tělo rozřezal na kousky a rozesel po okolí. Policie je našla, ale nepodařilo se jí identifikovat vraha.

O několik let později Fritz postupně zavraždil tři ženy starší padesáti let a jeho motiv byl pokaždé stejný: smály se mu kvůli sexuálním nedostačivostem. Protože už v té době bylo jeho myšlení poškozeno těžkým alkoholismem, vůbec se nenamáhal odvézt těla z bytu pryč. Jejich kusy poschovával po domě a v jejich okolí rozprašoval silný parfém, aby nebyly cítit, což stejně nepomohlo.

Sousedé si stěžovali na zápach tlejícího masa, ale policii nic podezřelé nebylo. Zmizení tří prostitutek ostatně nikdo nenahlásil. Ostatky zavražděných nalezli až hasiči, když v domě hořelo.

Proces s Fritzem Honkou byl krátký: přiznal se, a soud ho odsoudil k doživotnímu vězení. V roce 1993 byl za dobré chování propuštěn na svobodu a posledních pět let svého života prožil v hamburském pečovatelském domě pod jménem Peter Jensen.