Reaktor vznikl, když se uranová ruda soustředila v jedné oblasti a poté byla zaplavená podzemní vodou. Voda působila jako moderátor neutronů, což umožnilo, aby uran prošel štěpením a uvolnil energii. Vzniklé teplo vytvářelo páru, která následně proudila okolními horninami a vytvářela přirozený chladicí systém. 

Záhadu odhalila běžná analýza

Vědci tento africký jaderný reaktor starý 2 miliardy let objevili zcela náhodně, když si již v roce 1972 jeden z pracovníků závodu na zpracování jaderného paliva všiml podezřelého nerostu. Měl v něm běžně analyzovat uran, ale všiml si něčeho podezřelého.

Zkoumaný materiál obsahoval tři izotopy - tj. tři uranu formy s různými atomovými hmotnostmi, z nichž každý je jinak ceněný i používaný. Odborníky z Francouzské komise pro atomovou energii (CEA) to velmi zmátlo, tudíž na místo nálezu do Okla vyslali výzkumný tým.

Objevení svatého grálu jaderné fyziky

V Oklo pak odborníci nalezli pokročilý podzemní jaderný reaktor, starý asi 1,8 miliardy let. Podle vědců v dávné minulosti fungoval nejméně 500 000 let. Rozsáhlý výzkum provedený v Oklu byl pak prezentovaný na konferenci Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Podle afrických zpravodajských agentur našli vědci na různých místech v oblasti dolu stopy štěpných produktů a palivového odpadu. Podle studií byl tento starověký jaderný reaktor dlouhý několik kilometrů.

Vlivem jaderné reakce zde vzniklo plutonium jako vedlejší produkt. Navíc výzkum ukázal, že místní jaderná reakce byla moderovaná, což je velmi neobvyklé a fascinující. Schopnost moderovat reakci je jakýmsi svatým grálem této disciplíny. Když totiž byla reakce spuštěná, bylo možné řízeně využít výstupní výkon, a zabránit katastrofickým výbuchům nebo jednorázovému uvolnění energie.

Na video o tomto podivném přírodním reaktoru se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Studium stále nekončí

Gabonský reaktor byl v průběhu let podrobený rozsáhlému studiu a vědci pokračují v analýze dat a vzorků získaných z této lokality. Tyto studie pomohly vědcům lépe porozumět procesům, které řídí jaderné reakce, a tomu, jak probíhají v přírodních systémech.

Jak poznamenává doktor Samuel Webb, fyzik z Manchesterské univerzity: „Gabonský reaktor je neuvěřitelným přírodním úkazem, ale také připomíná obrovskou sílu a nebezpečí jaderné energie. Reaktor nám poskytuje okno do minulosti a pohled na podmínky, které na Zemi existovaly před miliardami let."

Nositel Nobelovy ceny za práci v oblasti syntézy těžkých prvků, doktor Glenn T. Seaborg, na adresu přírodního reaktoru informoval, že uran může v reakci "shořet" jen za přesně daných podmínek.

Například voda, která se účastní jaderné reakce, musí být extrémně čistá, protože jen několik částic kontaminantu na milion by reakci zničilo a zastavilo. Navíc se tak čistá voda nikde v přírodě nevyskytuje...

Záhada gabonského reaktoru je tedy stále nevyřešená.

Zdroje: www.news24.com, www.iflscience.com