Snoubenec se ztratil ve válce. Po 77 letech si přečetla jeho dopis nalezený na dně moře a plakala
„Dávej na sebe pozor, miláčku", tato slova najdeme v dojemných dopisech zachráněných ze ztroskotané lodi v roce 1941. Psal je snoubenec své milované, která si je však přečetla až po 77 letech poté, co je archiváři zrekonstruovali, když byly nalezené na lodi SS Gairsoppa.
Zní to jako romantická pohádka s hořko-sladkým koncem.
Loď SS Gairsoppa, postavená v loděnici Jarrow v roce 1919, se v roce 1941 vracela z Indie domů do Liverpoolu, když byla potopená ponorkou u irského pobřeží. A díky tomu se dopisy dostaly do rukou v té době už 99leté babičky Phyllis Pontingové. Ta tak konečně spatřila milostný dopis, který jí před 77 lety napsal z války její snoubenec Bill Walker. Phyllis a Bill se seznámili v Devizes, když Bill sloužil v místních kasárnách Wiltshirského pluku.
Ztracená a znovu objevená láska
Dopis byl v moři ztracený téměř 80 let, ale poté našel svou adresátku. Ta na svého milého čekala, ale po čase se vzdala naděje, že se jí Bill, který sloužil v Indii, někdy ozve. Nikdy totiž od něj nedostala odpověď na dopis, jímž přijala jeho žádost o ruku. V dopise Bill píše, že je šťastný, že Phyllis přijala jeho žádost o ruku a odepsal jí: „Kéž bys mohla být u toho, když jsem tvou odpověď otevíral. Plakal jsem radostí. Nemohl jsem si pomoci. Kdybys jen věděla, jakou jsem z toho měl radost, miláčku."
Nikdo dodnes neví, zda Bill konflikt v Indii přežil. Phyllis, tehdy ještě Aldridgeová, na něj léta čekala, pak se však provdala za Jima Hollowaye a měli spolu 4 děti. Phyllis však nikdy nepřestala na svého snoubence myslet.
Nyní sedminásobná prababička po pohádkovém nálezu řekla, že nemůže uvěřit, že ten dopis ležel na dně moře a teď si ho může přečíst: „Nemyslím si, že Bill mohl přežít válku, jinak by se hned vydal na mou adresu v Roseland Avenue. Byli bychom se vzali. Měl mě moc rád."
Plná loď milostných dopisů z války
Dopis, který Bill napsal své snoubence, byl jedním ze 700 dopisů, které se zachovaly ve vraku, jenž našli mořští archeologové u irského pobřeží v britských vodách. Po tajemné adresátce lidé veřejně pátrali a pak ji nalezli díky odvysílání pořadu BBC The One Show.
Loď samozřejmě nevezla jen milostné dopisy. Jejím hlavním nákladem bylo 48 tun stříbra, když se loď potopila na dno Atlantiku a 83 z 84 členů posádky zahynulo.
Na video se podívejte zde:
Po rekonstrukci dopisů jsou nyní některé z nich součástí výstavy nazvané Hlasy z hlubin, která se konala v roce 2018 v londýnském Poštovním muzeu. Jednalo se o největší sbírku dopisů od doby, kdy lidé začali psát a používat poštu, která přežila ztroskotání lodi, kdekoli na světě.
Jak to, že se dopisy zachovaly?
Asi vás napadá, jak je možné, že se dopisy tolik let zachovaly. V potopené lodi totiž nebylo světlo a kyslík, byla tam tma. Proto tam vzniklo prostředí, jako kdybyste dali sbírku organických látek do uzavřené plechovky a tu do mrazáku.
Při restauraci se v konzervační laboratoři pomalu začala objevovat slova.
Sbírka dopisů zachráněných z vraku lodi SS Gairsoppa v roce 2011 vrhá světlo na zážitky britských vojáků během druhé světové války. Dopisy psané vojáky na palubě lodi umožňují nahlédnout do každodenního života a myšlenek mužů, kteří čelili hrůzám války.
Jeden z dopisů, který napsal voják jménem Fred Harris, hovoří o jeho nadějích do budoucna. „Až se vrátím, chci toho tolik udělat. Chci znovu vidět svou rodinu a usadit se v dobré práci." Další dopis, který napsal voják jménem Tom Potter, hovořil o kamarádství mezi muži na palubě lodi. „Hodně jsme toho spolu prožili," napsal. „Smáli jsme se a plakali a viděli jsme věci, které by žádný člověk nikdy neměl vidět."
Tyto dopisy jsou silnou připomínkou obětí, které přinesla druhá světová válka. Nabízejí pohled do života obyčejných lidí, kteří se ocitli v globálním konfliktu, jenž změnil běh dějin. Při čtení těchto dopisů si připomínáme houževnatost a sílu lidského ducha tváří v tvář nepřízni osudu. Jsou svědectvím o síle lásky, naděje a víry tváří v tvář nepředstavitelným výzvám.