Andromeda je spirálovitá galaxie, jež má podobný tvar jako naše Mléčná dráha. Je složená z hvězdných systémů, prachu a plynu. Nachází se 2,5 milionu světelných let od Země. Je jediným nebeským tělesem, který nepatří do našeho galaktického systému, ale vidíme ho pouhým okem. Poprvé ji zmínil perský astronom Al-Sufi v roce 961 n. l.
Eliptická galaxie M32
Součástí Andromedy je několik satelitních hvězdných soustav, jež na sebe gravitačně působí. Eliptické trpasličí galaxie M32 a M110 a malá spirálová galaxie M33. Předpokládá se, že naše sousedka se formovala krátce po Velkém třesku, stejně jako Mléčná dráha. Během své existence ráda absorbovala další protogalaxie a galaxie. V budoucnosti to čeká i nás.
Galaxie M32
Stalo se to před dvěma miliardami let. Spirální galaxie v Andromedě se přiblížila k jiné hvězdné soustavě, která měla stelární hmotnost přibližně jako 25 miliard našich Sluncí. Jednalo se o třetí největší galaxii v celé takzvané místní skupině. Právě tento objekt, pojmenovaný M32, byl sourozencem naší Mléčné dráhy. Z původního obra zbyla pouze trpasliční eliptická galaxie. Srážku nasimuloval tým z Michiganské univerzity pod vedením Richarda D’Souzy.
Počítačový model šel zpětně v čase. Odrážel se přitom od faktů, které vědci o Andromedě mají. Například, že satelitní galaxie M32 obsahuje množství těžších prvků, než je vodík nebo hélium či stáří jejích hvězd.
Výpočty ukázaly, že Andromeda opravdu pohltila jinou galaxii. Poté se začala formovat nová slunce, z nichž se naše sousedka skládá. Zbytky kanibalistické epizody můžeme pozorovat v oblacích mezigalaktického plynu a prachu.
Mléčná dráha kontra Andromeda
Stejný osud, jaký měla M32, čeká i naši Mléčnou dráhu. Andromeda se k nám blíží rychlostí asi 116 kilometrů za sekundu. Potkat bychom se tak měly za 4,3 miliardy let. O dvě miliardy let později zcela splyneme.
Astrofyzik z římské univerzity Sapienza Riccardo Schiavi se svými kolegy srážku nasimuloval. Do počítače vložil data, mezi něž patří gravitační síla nebo množství a hustota mezihvězdného prachu. Zjistil, že „těsně před střetem začnou černé díry emitovat gravitační vlny. Tím vznikne záblesk bilionkrát silnější, než vydává Slunce." Naše soustava tak zcela zanikne. Z jejích zbytků se však možná začne formovat nová.
Zdroj:
www.meteorologiaenred.com, www.e15.cz, www.nedd.tiscali.cz, www.flowee.cz
