První data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba již postupně přicházejí a přinášejí zajímavé poznatky. Díky tomuto jedinečnému zařízení můžeme pozorovat Jupiter anebo nejvzdálenější galaxii, která kdy byla pozorována.

Fialový vír

Podívejte se na nejnovější odhalení jedinečného Webbova vesmírného teleskopu! Tomu se podařilo pořídit zvláštní a trochu děsivý snímek galaxie NGC 628 dne 17. července. Když byl poté snímek přenesen na Zemi, byl, stejně jako všechna pozorování tohoto dalekohledu zanesen do tzv. archivu nazvaného Barbara Mikulski Archive for Space Telescopes (MAST). Zde jsou všechna pozorování k dispozici všem, včetně široké veřejnosti.

Díky tomuto archivu je možné i to, že astronomové, kteří se daty probírají, vytvářejí vlastní analýzy a úžasné vizualizace. Ta poslední je velmi působivá, jak ukazuje i toto video:

Zdroj: Youtube

Hubbleův teleskop versus Webb

Docent Kodaňské univerzity, Gabriel Brammer, sestavil a na Twitteru sdílel tento neuvěřitelný a trochu děsivý obrázek galaxie Messier 74. Ta byla zachycená ve středním infračerveném oboru Webbovým přístrojem MIRI v rámci projektu PHANGS-JWST.

"Jedná se o galaxii, která pravděpodobně vypadá podobně jako to, co si myslíme, že je naše vlastní Mléčná dráha," řekl Gabriel Brammer. "Můžete vidět všechny ty uzly jednotlivých vznikajících hvězd, jednotlivé supernovy, které vybuchují, a můžete to studovat opravdu detailně. Když se na tuto galaxii podíváte Hubbleovým nebo pozemním dalekohledem, vidíte modré hvězdy, červené hvězdy, spirální ramena a prachové pruhy."

I když byla spirální ramena galaxie NGC 628 zobrazena již dříve, porovnáme-li nyní to, co zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled s pozorováním Webba, nedají se zachycené údaje srovnat. Díky Webbově teleskopu vidíme fialovou spirální strukturu ve střední infračervené oblasti, která vypadá jako nekonečný vír.

Odborník vysvětlil, že "ve střední infračervené oblasti vidíte pravý opak, kdy prachové pruhy již nejsou absorbovány, ale ve skutečnosti přímo pozorujeme tento prach, který nyní září, protože prach sám je tím, co vyzařuje. Ve skutečnosti vidíme spíše obraz plynu a prachu v této galaxii než hvězd."

Různé přístroje – různé pohledy

Nápadná fialová barva snímku je dána způsobem zpracování dat, aby vynikly struktury prachu a uhlovodíků, které víří kolem galaxie. Použitá data byla pořízena 17. července 2022 na třech různých vlnových délkách ve střední infračervené oblasti: 7,7 µm, 10 µm a 11 µm. Galaxie vypadá velmi odlišně ve viditelném světle.

Data Jamese Webba byla získána v rámci projektu PHANGS neboli Physics at High Angular resolution in Nearby GalaxieS. Tento průzkum pak využívá několik různých přístrojů, včetně Hubblova teleskopu a pozemních dalekohledů, aby zjistil, jak se hvězdy formují z oblaků prachu.

Projekt plánuje nadále spolupracovat také s Webbem, díky němuž lze nahlédnout skrz oblaka prachu, která jinak mohou galaxie zakrývat, a získat jasnější pohled na formování hvězd, které v nich probíhá.

Podle Dr. Brammera je teleskop po pořízení prvních snímků hlubokého vesmíru, které NASA odhalila 12. července, doslova „v jednom kole“ a průběžně pořizuje snímky, které posílá do archivu MAST. Je to jako bychom konečně mapovali vesmír v nekonečném sledu událostí.

Vedoucí Webbovy části výzkumu PHANGS, Janice Leeová z laboratoře NOIRLab Národní vědecké nadace, před zahájením pozorování uvedla, že Webb může poskytnout zásadní poznatky pro pochopení života hvězd: "JWST se dotýká tolika různých fází hvězdného životního cyklu - a to vše v obrovském rozlišení. Webb odhalí vznik hvězd v jeho nejranějších fázích, právě když se plyn hroutí a vytváří hvězdy a zahřívá okolní prach."

Snímky Webbova teleskopu jsou skutečně působivé a my se jen můžeme těšit, jaká tajemství přístroj ještě odhalí.

Zdroje:

in.mashable.com, www.cnet.com,www.digitaltrends.com