Každý diktátor moc dobře ví, že s politickou osvětou se musí začít už v co nejmladším věku, aby se vychovala generace oddaných duší, které nikdy nezapochybují o velikosti a úžasnosti vůdce. Hitler v tomto ohledu nebyl výjimkou.
Když se v roce 1933 dostal k moci, jeho mládežnické hnutí čítalo už na 50 tisíc členů. V roce 1936 Hitler zakázal skautské organizace a na samém počátku války spadalo pod Hitlerjungen přes 90 procent německých dětí.
Na začátku všechno vypadalo nevinně. Aktivity chlapců v Hitlerjungen se vlastně ničím nelišily od těch skautských - jezdilo se na výlety, zpívalo se u táboráku, hoši se učili přežít v přírodě.
Celá organizace ale měla "drobnou" vadu na kráse: byla povinná. Když do ní dítě nechtělo nastoupit, jeho rodiče čekaly sankce. Pokud se sem však chtělo přihlásit dítě ze židovské rodiny, mělo smůlu - organizace byla vyhrazena jen pro "čistokrevné Němce".
Jak se blížila válka, aktivity Hitlerjungen přitvrdily. Už to nebylo jen o kempování a toulkách přírodou. Mladí chlapci se začali učit používat zbraně a pochodovat v šiku. Ze skautů se stali vojáci.
Hitler si tímto vlivem na mládež vypěstoval armádu fanatických bojovníků, kteří v jeho jménu neváhali nastoupit do předních linií, přestože jim bylo teprve 17 let a při nasazení je čekala jistá smrt.
