Možná bychom se místo otázky, proč a k čemu sloužily tyto monumentální památky, měli ptát, kdo byli ti moudří a vzdělaní, kteří ve své době předávali znalosti astronomům a kněžím po celé zeměkouli. Jednalo se o dobu zlatého věku, v němž byly zázraky vědy stejně běžné jako dnes. I proto je možné se ptát, zdali tyto stavby nemají tvůrce kdesi v Čase i ve Vesmíru.
Na dokument se podívejte zde:
Prehistorické kamenné monumenty Gilgal Refaim, Jethro Cairn a kruhová stavba nalezená v Galilejském moři zůstaly po staletí nepovšimnuty ve sporných oblastech Golan a Galileje. Ač je možné je ze silnice snadno přehlédnout, jsou zřetelně viditelné a rozpoznatelné z oblohy nebo pod mořskou hladinou.
Satelitní snímek Galilejského jezera
Symbolické stavby s tajemstvím
Stáří staveb je odhadováno na 3 000 až 12 000 let, takže jsou starší než pyramida v Gíze a Stonehenge ve Velké Británii. Dodnes však nevíme, odkud se stavby v Galilejském jezeře vzaly. Teorií, jako vždy, existuje nepřeberně a hovoří o starověkých kalendářích, obřadních stavbách, nebeských pohřebištích i mimozemských civilizacích. Jedním z jejich uplatnění mohlo být i jakési úložiště mrtvých těl, jež byla pokládána na vrchol kamenných mohyl, aby si je rozebrali supi.
Zajímavé je, že nikde kolem záhadných staveb není žádné další město. To by jen dokazovalo, že stavby jsou samostatnými monumenty, za nimiž stojí symbolický význam.
Půlměsíční monument Jethro Cairn
Kamenný monument ve tvaru půlměsíce přezdívaný "Jethro Cairn" měří na délku asi 150 metrů a na výšku 7 metrů a je vidět na satelitních snímcích. Je větší než fotbalové hřiště. V roce 2014 informoval o jeho existenci izraelský archeolog. V blízkosti monumentu se nalezla keramika, která jej zasadila mezi roky 3050 a 2650 př. n. l., ale Jethro Cairn může být i mnohem starší. Tvar půlměsíce byl možná zvolen jako symbol starověkého mezopotámského boha měsíce Sin neboli Naama, který představoval zvláštní strážné božstvo Chaldejců, kteří žili ve starověkém městě Ur.
Je možné se tedy domnívat, že místo sloužilo k uctívání boha Měsíce. Stojí zde i chrámová věž neboli zikkurat, dlouhý asi 61 m, široký 46 m a vysoký 21 m, a další památky.
Stavba na dně jezera a Kolo obrů
Místo je stavbami poseté, jelikož pouhý den chůze leží město z pozdní doby bronzové zvané Bet Yerah, neboli "dům boha měsíce", a dalších 13 km jihovýchodně od něj byl objeven další záhadný monument, tentokrát pod úrovní mořské hladiny.
Kuželovitá stavba byla objevena v roce 2003 asi 9 metrů pod hladinou Galilejského jezera. Má záhadnou strukturu o průměru větším, než je délka Boeingu 747 a je vytvořena z čedičových hornin. V základně měří 70 metrů, je 10 metrů vysoká a její hmotnost se odhaduje na 60 000 tun, což je dvakrát více než starověký kamenný kruh Stonehenge. Archeologové se domnívají, že byl postaven na suché zemi a později zatopen jezerem, ale přesné stáří stavby je obtížné určit.
Tento gigantický monument si své jméno zaslouží, protože se skládá z více než 42 000 kamenů uspořádaných do pěti soustředných kruhů, které dohromady váží přes 40 000 tun. Gilgal Refaim je prehistorický monument, jehož hebrejský název znamená "kolo obrů". Komplex má uprostřed pěti kruhů pohřební komoru vysokou 4,5 metru, z nichž největší měří na šířku více než 152 metrů. Některé kruhy jsou kompletní a jiné ne, což naznačuje, že mohly být rozvrženy podle astronomických zákonitostí.
Neustálá „proč?“
Dodnes nevíme, k čemu jsou stavby určeny. Jednoznačné je však to, že měly pro lidi své doby obrovskou symboliku a význam. Pravěký svět byl mnohem starobylejší a vyspělejší, než jsme si ještě před několika generacemi mysleli. I když nám pro spoustu tvrzení chybějí důkazy, je jasné, že zde fungovaly principy, k nimž dospěla moderní věda až daleko později. Jasné však je že už starověcí lidí věděli o dvou měsících Marsu, povrchu Měsíce i o obrovských vzdálenostech mezi hvězdami.
Tyto znalosti však existovaly, protože jen tak může bát vysvětlena existence těchto monumentálních staveb. Dodnes však nevíme, která civilizace to byla a co ji ke stavbě těchto děl motivovalo?
Zdroje:
www.livescience.com, www.timesofisrael.com, cs.wikipedia.org/wiki/Galilejske_jezero
