V jádru naší galaxie září cosi záhadného. Vědci jsou blíže k vyřešení záhady

Gama záření

Gama záření

Foto: Profimedia.cz

V roce 2009 zachytil Fermiho kosmický dalekohled uprostřed naší Galaxie červený pás, který ji rozděluje na dvě poloviny. Vědci zjistili, že jde o přebytek záření z galaktického centra. Netušili však, co ho způsobuje. Teoreticky by totiž neměl existovat.

Ve středu Mléčné dráhy se nachází spousta hvězd, ale také černá díra o hmotnosti zhruba 4,15 milionů Sluncí. Všechny tyto objekty vydávají energii, kterou vědci dokázali spočítat. Zjistili však, že stále zbývá záhadný nadbytek gama záření. Co je jeho zdrojem?

Zdroj: Youtube

Gama záblesky byly poprvé pozorovány v roce 1967 vojenskými družicemi Vela. Jsou to krátké výtrysky nejenergetičtější formy elektromagnetického záření objevující po celé obloze. Podle doby trvání se rozdělují do dvou skupin. Krátké - maximálně dvou sekundové a dlouhé, jež mohou trvat několik hodin. Krátké by měly, podle astronomů, souviset s kolizemi neutronových hvězd nebo černých děr. Dlouhé jsou připisovány explozím hmotných supernov a kolapsarů ve vzdálených galaxiích.

Gama záření a Mléčná dráha

Gama záření má vyšší energii než ultrafialové nebo rentgenové záření. Pokud by bylo dostatečně intenzivní, dokázalo by zničit atmosféru Země a většinu života. Zdroj záblesků by však musel být dostatečně blízko, například několik tisíc světelných let. Proto je tato specifická radiace denně kontrolována a detekována. Její monitoring však také vědcům pomáhá pochopit, jak vznikají prvky, jako je železo, zlato nebo platina.

Cestování do budoucnosti bude možná reálné.

Cestování do budoucnosti je možné, tvrdí vědci. Červí díra k tomu není potřeba

O původu nadbytku gama záření v centru naší Galaxie se stále vedou diskuze. Mezi nejpravděpodobnější zdroj byla minulý rok zařazena oblaka temné hmoty. Ta mají tvořit 80 % materiálu vesmíru. Výpočty teoretického fyzika z Národního institutu jaderné fyziky v Itálii Mattia Di Maura ukázaly, že pokud by se tzv. slabě interagující masivní částice temné hmoty srážely s jejich antičásticemi, vzájemně by se zničily. To by způsobilo masivní explozi a vznik gama záření. „Přebytek gama paprsků v galaktickém středu je přesně to, co lze očekávat, pokud je temná hmota novým druhem částice," říká fyzik. Jeho teorie však zatím nebyla potvrzena. Objevila se ale další.

Planeta Země se nachází uprostřed velké vesmírné bubliny.

Před 5 miliony lety Země vplula do obří bubliny. Vědci její záhadu už rozluštili

Astrofyzik Roland Crocker z Australian National University předpokládá, že zdrojem produkce gama záření je milisekundový pulsar. Jedná se neutronové hvězdy s rotační periodou v rozmezí 1÷10 ms. Známé pulsary rotují v průměru rychlostí 707 otáček za sekundu, což je více než 42 000 otáček za minutu.

Záhadné záření

„Již dříve jsme detekovali emise gama záření z jednotlivých milisekundových pulsarů mimo naší Galaxii, takže víme, že jsou jejich zdrojem," říká Crocker. K jejich vyzařování je však potřeba obrovské množstvá hmoty. Většina pulsarových systémů v centru Mléčné dráhy jsou však povážovány za přliš malé na to, aby vyzařovaly něco energetičtějšího než rentgenové záření.

Gama paprsky v blízkosti středu Mléčné dráhy.Gama paprsky v blízkosti středu Mléčné dráhy.Zdroj: Profimedia.cz

„Náš počítačový model naznačil, že kdyby bylo asi 100 tisíc takových hvězd, vytvořily by signál zcela kompatibilní s přebytkem galaktického centra," vysvětluje astrofyzik v článku poblikovaném v časopise Nature Astronomy. „Další výhodou této teorie je, že na rozdíl od návrhů založených na temné hmotě už přesně víme, co hledat."

Zdroj:

www.techfocus.cz, www.sci-news.com, www.sciencealert.com, www.astro.cz, www.plus.rozhlas.cz